Joáb

Joáb [– Hospodin je Otec].

1. Syn [polo]-sestry Davidovy Sarvie

O jeho otci víme jen to, že byl pochován v Betlémě, kde patrně také žil [2S 2,18.32; 1Pa 2,16]. Jako synovec Davidův proslavil se slavnými boji a neobyčejnou věrností vůči svému pánu, která hraničila až na ochotu účastniti se Davidova hříchu [2S 11,6-26]. Je možno bez nadsázky říci, že Joáb to byl, jenž utvrdil Davidovu dynastii. Jeho láska k Davidovi je patrná obzvláště na případě popisovaném v 2S 12,26-31, kde po vítězství nad městem Rabba rychle posílá pro Davida, aby přitáhl se zbytkem vojska, vtrhl do dobytého města a vítězství Joábovo vydával za své.

Mezi Joábovými boji připomíná bible obzvláště vítězství nad jebuzitskou pevností Sión v Jerusalemě [2S 4,8; 1Pa 11,6], dále nad Abnerem, vojevůdcem vojska Saulova [2S 2,12-32] a po jeho smrti věrným ochráncem syna jeho Izbozeta, oprávněným nápadníkem trůnu; nad Syrskými a Ammonitskými [2S 10,1-19; 11,1; 12,26-29]; nad Absolonem [2S 18,5-17]; nad Sebou [2S 20,4-22]. Ve všech těchto válkách Joáb nehledal své slávy, ale dobra dynastie. I jeho zasažení do rodinných záležitostí Davidových [2S 14,1n; 18,14n; 19,6] ukazují na jeho lásku k Davidovi a jeho rodu. Dokázal to tím, že po smrti Davidově stál na straně Adoniáše, syna Haggity, proti Šalomounovi. Stálo jej to život. Šalomoun, prý na přání Davidovo [1Kr 2,5–6.34], dal Joába zavražditi v Gabaon u oltáře.

Joáb byl pravým synem své doby: věrný, ale přitom ukrutný a krvežíznivý [2S 3,22-27; 1Kr 11,16]. Šlo tu ovšem také o tehdy běžnou krevní mstu. David s jeho ukrutnými činy nesouhlasil, byl však opravdu politicky příliš sláb, aby zjednal nápravu [2S 3,6-39]? Není prozatím dostatečně objasněno náboženské pozadí všech těchto činů. Jen tolik je jisto, že války byly válkami Hospodinovými a že při nich šlo především o upevnění panství Hospodinova!

2. Syn Saraiášův

Z rodiny Judovy, praotec řemeslníků, bydlících v údolí [1Pa 4,14].

3. Rodina vrátivší se ze zajetí

Neskrývá-li se za jmény těchto rodin něco jiného, jak tvrdí někteří novější badatelé [Ezd 2,6; 8,9; Neh 7,11].

4. Čeleď Joábova v Atarotu

Nějaká čeleď Joábova bydlela v *Atarotu poblíž Betléma [1Pa 2,54].