Obtěžovati, obtížení(ý)

Obtěžovati, obtížení(ý), stč. = zatěžovati, přitěžovati, těžším činiti, zatížiti; potíž učiniti; urážeti; obtíž, břemeno. V Kral. překladu celkem srozumitelné. Jen s Iz 58,6, kde se mluví o „snopcích obtěžujících“, má dnešní čtenář potíž, neví-li, že snopek se dostal do Kral. textu přes Vulgátu, která tu má fasciculum = svazek. Hebr. výraz označuje pouta na jhu. Heger právem překládá „provazy“ [bezpráví]. V Poznámkách Kral. vysvětlují: „Břemena těžká, manství a v službu podrobení nesnesitelné, čímž nad míru častokrát lidé jedni druhých obtěžují proti Božím přikázáním“ [sr. Lv 25,39, Dt 15; Neh 5,2]. „Obtěžovati srdce“ [1S 6,6; Ex 7,14; 8,32; 9,7.34; 10,1.20] = zatvrzovati [sr. Ex 8,15]; „o. ucho“ [Iz 59,1; Za 7,11] = býti nedoslýchavý, tupý, zacpávati ucho [Iz 35,15]. Podobně o obtížených, unavených, ospalých očích [Mt 26,43; Mk 14,40; L 9,32].

Mluví-li L 21,34 o obtížených srdcích, nemyslí se tu ve smyslu Ex 7,14 na zatvrzelost, nýbrž na otupělost z alkoholu a starostí o živobytí. – U Mt 11,28 máme velké pozvání Ježíšovo, obracející se na „pracující a obtížené“, t. j. na ty, kteří jsou zatíženi neunesitelnými břemeny farizejských ustanovení [Mt 23,4], jež nevedou k pokoji duše. Metla Zákona jim nedá odpočinout. Ježíš nabízí jiné jho, jež nezatěžuje. – V 2K 5,4 mluví Pavel o tom, že v pozemském těle jsme obtíženi [= sklíčeni těžkým břemenem]; myslí tu patrně na úzkosti před smrtí, ačkoli ví, že závdavek Ducha, který má, ručí za to, že bude oblečen v nesmrtelné tělo [2K 5,1.5]. Jiní toto těžko srozumitelné místo vykládají tak, že tu Pavel myslí na beztělnost existence v mezidobí mezi smrtí a posledním soudem, která ho leká.