Heslo
Oznámiti
Oznámiti, stč. = patrným učiniti, známost o kom učiniti, prozraditi, vyložiti, vyhlásiti, sděliti. „Oznámení pohádek“ [Dn 5,12] = výklad záhad. Bůh oznamuje [= zjevuje] hned při počátku dění jeho výsledek [Iz 46,10, sr. Iz 5,5], což pohanští bohové učiniti nemohou a nedovedou [Iz 44,7, sr. Iz 19,12; 41,21-24], ale také prorok oznamuje [= vyhlašuje], co slyšel od Hospodina [Lv 24,12; Dt 5,5; Iz 21,10; 58,1; Jr 42,4; Ez 23,36]. Bůh oznamuje [= zjevuje] i jednotlivému člověku jeho myšlení [Am 4,13] a ovšem i svou vůli [Mi 6,8; Ž 143,8; Jr 42,3]. Kral. hebr. výrazy, které mají kultický význam, překládají většinou slovesy vypravovati [= rozhlašovati ve shromáždění, na př. Ž 22,32; 71,15; 70,17; 101,22], zvěstovati [Ž 30,10; 51,17; 92,3.16], ohlašovati [Ž 64,10]. *Kázati. *Zjevovati.
Podobně v náb. smyslu máme oznamování v NZ [Sk 20,20n], ale i tu Kral. raději překládají: vypravovati [Sk 14,27], zvěstovati [J 16,13-15; Sk 15,4; 20,27; Ř 15,21; 1Pt 1,12; 1J 1,5]. Jde o oznamování skutků Božích, někdy o *kázání evangelia. *Zvěstovati.