Známost

Známost. Vedle sloves a podst. jmen [j-d-‘, n-k-r, n-ch-š, v NZ-ě ginóskein, epiginóskein, gnósis], uvedených v heslech *Poznání, poznati, znáti, *Umění 2. 3, *Věděti, je třeba připočísti ještě podst. jméno sékél [= úsudek, poznání, náhled, 2Pa 30,22, od slovesa s-k-l = s porozuměním pozorovati, míti zkušenost, jednati zbožně], abychom měli téměř úplný seznam kořenů, jež Kral. překládají také výrazem z. Při tom nutno míti na paměti, že z. pro Izraelce není nic čistě theoretického, abstraktního, nýbrž spíše pochopením toho, co jest, co se děje. Uvésti Boha v z. [Dt 4,9; Ž 25,4; 77,15; 78,5; 106,8; 145,2; Iz 38,19; Ez 20,5; 38,23; 39,7] neznamená pochopit Boha jako věčnou podstatu, převyšující svět a člověka, nýbrž navodit k uznání Boha jako Pána, který jedná účelně ve světě [Dt 11,2nn.12; Iz 41,20] i v životě člověka a vyžaduje naprostou poslušnost. Z. Boha je v tom smyslu hlavní povinností člověka [Oz 6,6]. SZ je přesvědčen, že Hospodin sám sebe uvádí v z. svými soudy [Ž 9,17], divy a zázraky [Ez 20,9], svou spasitelnou činností [Ž 98,2] a pod., ale člověk je tak zatvrzelý, že nežádá znáti cestu Boží [Jb 21,14; Oz 4,1; Ř 1,28]. Jednou však bude země naplněna z-í Boha jako moře je naplněno vodami [Iz 11,9; Ab 2,14]. Mesiáš, Služebník Hospodinův, přivede k *spravedlnosti mnohé svou znalostí a tudíž i prováděním Boží rady a jeho spasitelných úmyslů [Iz 53,11; sr. Dn 12,3; R 5,19].

V NZ-ě z. Boží [Ko 1,10], z. Boží slávy [2K 4,6], z. vůle Boží [Ko 1,9], z. pravdy [1Tm 2,4; Tt 1,1; Žd 10,26] = z. Ježíše Krista. Při tom z. Ježíše Krista [tak jako ve SZ-ě z. Boha] není pouhou vědomostí o Kristu, nýbrž je založena na osobním setkání s ním a proto zahrnuje poslouchat Krista, podrobovati se mu [stát se křesťanem], žít z něho, t. j. přijímat z něho a z obecenství s ním podněty k novému životu lásky. Láska a z., pravé poznání Krista, spolu úzce souvisí, takže rozmnožení lásky vede k hlubší z-i a hlubší z. vede k prohloubení lásky [F 1,9]. V Kristu jsou ukryty všecky poklady moudrosti a poznání všech záhad jsoucna [Ko 2,3], takže ‚nesmírný poklad poznání Krista Ježíše‘ [Kral. ‚vyvýšenost z-i Krista Ježíše‘] činí z ostatní z-i bezcenný brak [F 3,8]. Ovšem, pravého poznání Boha lze dosáhnouti jen poslušností víry, t. j. oblečením nového člověka, jenž se stále zdokonaluje v poznání, „usměrněném podle původního obrazu, t. j. Bohem chtěného určení člověka, jehož chtěl Adam pošetile dosáhnouti tím, že svévolně vztáhl ruku po ovoci stromu poznání“ [Ko 3,10, J. B. Souček, Výklad Ko, str. 70]. Milost a pokoj se rozhojňují v poznání Boha a Ježíše Krista [2Pt 1,2n], na druhé straně však poslušná víra, projevující se křesťanskými ctnostmi, brání před neplodností k poznání Ježíše Krista [„Jsou-li tyto vlastnosti ve vás a množí se, nenechají vás nečinnými a neplodnými k poznání Pána Ježíše Krista“, 2Pt 1,8 v Žilkově překladu]. Z-í Ježíše Krista jako Pána unikají věřící poskvrnám světa [2Pt 2,20n], takže rozhojnění v poznání Ježíše Krista je ustavičným přáním a stálou pobídkou NZ pisatelů [Ř 15,14; 2K 8,7; Ko 1,9n; 2Pt 3,18]. Ovšem, naše poznání Boha a Božích věcí, pokud jsme v těle, je stále jen částečné, kusé. Jednou však dojde k plnému poznání, jež bude cele Božím darem. Pavel v 1K 13,12 praví v překlade Hejčlově: „V budoucnu však budu poznávati tak, jak jsem sám poznán“ [od Boha]. Karafiát: „Kdy poznám, jakž i poznán jsem“ [sr. 1K 8,3]. Bousset: „Tehdy však prohlédnu tak, jak jsem prohlédnut od Boha“. Bůh ve své podstatě bude před našima očima tak jasně, jako je naše podstata jasná Bohu [sr. Ga 4,9]. Nesmíme však zapomínat, že tam, kde se mluví o Bohu, který někoho poznává, znamená to často jeho vyvolující činnost [sr. Jr 1,5; Am 3,2]. O plnosti poznání Syna Božího v budoucnosti mluví také Ef 4,13.

Poněkud jiný odstín má výraz z. v 1K 8,1.10, kde jde o logický důsledek duchovního poznání jediného Boha, že na masu obětovaném modlám není vlastně nic zlého. Je to theoretické, rozumové poznání, které má ovšem daleko od pravé moudrosti [Jk 3,13–18], a proto činí domýšlivým, ‚nadýmá‘, a tedy rozděluje, kdežto láska sjednocuje a buduje. Pravé poznání plyne jen z lásky, jež je odpovědí na vyvolení Boží [viz výše! *Vyučiti, konec hesla].