Obleviti, oblevovati

Obleviti, oblevovati. = popustiti, poleviti. V bibli vesměs v záporu ve smyslu nepopouštěti, nepolevovati [Rt 3,18]. K Jb 29,24 připojují Kral. tento výklad: „V takové jsem vážnosti u nich byl, že i když jsem co pod žertem mluvil, neměli to za žert. Ve vážnosti mne [hebr. světla obličeje mého] nezamítali.“ Jiní vykladači chápou smysl tohoto místa takto: „Usmál-li jsem se na ně, pokládali to za takovou laskavost a blahosklonnost, že se jim zdály až neuvěřitelné. Nikdy nezachmuřili mou tvář tím, že by odporovali mým názorům anebo se stavěli proti mně“. Hebr. slovník Gesenius-Buhl překládá: „Světlo mého obličeje nezkalili.“

NZ v Kral. znění tak překládá řecký výraz enkakein, který je mimo řeckou bibli jen řídce doložen a jehož přesný význam není zcela zajištěn, takže jen ze souvislosti lze vystihnouti jeho smysl. L 18,1 dává podle souvislosti radu učedníkům, aby místo všech výpočtů o konci světa neustávali, nebyli unaveni v modlitbách [Žilka: „Nutno se modliti bez omrzení“]. V podobném smyslu užívá výrazu Pavel v 2K 4,1, když mluví o povinnosti služby, kterou z milosrdenství Božího přijal a v níž „neztrácí mysli“ [Žilka], „nemalomyslní“ [Hejčl-Sýkora], „nepolevuje“ [Grundmann]. Žádnou špatností se nedá apoštol odvrátit od této služby. Ga 6,9 a 2 Te 3,13 vyzývají sbory, aby bez ustání, bez ochabnutí činily dobré. Tentýž řecký výraz překládají Kral. v Ef 3,13 jako „nehynouti“, t. j. neochabovati v práci, neklesati na mysli.