Amri

Amri [v assyrských nápisech se tento titul připisuje i nástupcům Amriho].

1. Původně hejtman nad vojskem izraelským za krále Ela, potomní král izraelský a zakladatel třetí vesměs bezbožné dynastie [1Kr 16,16]. Panoval 886-875 př. Kr. Když Zamri zavraždil krále Ela v Tersa, tehdejším hlavním městě sev. říše, obléhal A. město Gebbeton v pokolení Dan, jež obsadili Filištínští. Vojsko jeho, uslyševši o zavraždění Ela, provolalo A. za krále. Zanechav obléhání Gebbetonu, udeřil na Tersu a dobyl jí. Zamri při tom zahynul sebevraždou v plamenech královského paláce; panoval pouze 7 dní [1Kr 16,15-20]. Polovice lidu prohlásila za krále Tebni [1Kr 16,21]. Občanská válka, která z toho vznikla, trvala 4 roky. A. konečně zvítězil. V Tersa panoval 6 let. Seznav, že není možno toto město vojensky dobře hájiti, koupil za „dvě hřivny stříbra“ horu Šomeron, lépe známou pod jménem Samaří, a vystavěl na ní opevněné město, jež učinil královským sídlem. Zde kraloval dalších 6 let [1Kr 16,30]. Město bylo tak pevné, že odolalo dvěma velkým syrským útokům. Sargon II. assyrský ho dobyl teprve po tříletém obléhání Salmanasarem V. [722 př. Kr.].

A. je první král izraelský, o němž se výslovně zmiňují assyrské nápisy a proslulý Moabitský kámen, objevený r. 1868 v rozvalinách bývalého moabského města Dibonu. Jeho vláda byla v očích ciziny významnější než podle podání biblického. 1Kr 16,25n posuzuje jeho vládu velmi přísně pro zavádění pohanské modloslužby [sr. Mi 6,16]. Po jeho smrti nastoupil jeho syn Achab.

2. Jeden ze synů Becherových z pokolení Benjaminova [1Pa 7,8].

3. Potomek Faresa, syna Judova [1Pa 9,4].

4. Syn Michaelův, vladař nad houfem Izacharovým za Davida [1Pa 27,18].