Heslo
Obléci, obléci se, oblečen
Obléci, obléci se, oblečen *Nahý. Už ve SZ se mluví o oblečení v roucho spasení [Iz 61,10 sr. 2Pa 6,41]. Tohoto obrazu je plně užito v NZ. Učedníci Ježíšovi mají býti oblečeni mocí s výsosti, t. j. Duchem svatým [L 24,29]. Pavel touží po tom, aby byl oblečen nebeským tělem [2K 5,2n sr. 1K 15,53n], vyzývá, aby křesťané oblékli křesťanskou zbroj [Kral. „odění světla“ Ř 13,12; sr. Ef 6,11.14], pancíř víry a lásky a lebku naděje spasení [1Te 5,8], milosrdenství srdce [Kral. : „střeva milosrdenství“ Ko 3,12] a nade vše Krista [Ř 13,14; Ga 3,27]. Ve výroku Ga 3,27 je oblečení Krista popisem toho, co se s člověkem stává při křtu; i jinde jsou náznaky, že obraz oblečení souvisí se křtem [Ko 2,11-12; 3,10]. Snad už od počátku se křtěnec po křtu odíval novým rouchem, což je ovšem doloženo teprve z pozdějších dob staré církve. Bylo to obrazem toho, že je křtem uváděn v novotu života [Ř 6,4], a to na základě toho, že je vštípen v Krista, pravého nového člověka, ano nového Adama [Ko 3,10; Ef 4,24; sr. 1K 15,45]. Oblečení Krista je tedy obrazným vyjádřením toho, co se jinak nazývá prostě „býti v Kristu“ [na př. 2K 5,17; Ga 3,28 a j]. Křesťan je v Krista oblečen tím, že uvěří a pokřtí se [Ga 3,27; Ko 2,11], ale přitom musí Krista vždy znovu a znovu oblékat, dokud je v těle. *Oděv.