Heslo
Ochotně, ochotnost, ochotný
Ochotně, ochotnost, ochotný. Ve stč. znamenají tato slova podle okolností veselost, bodrost, čilost, vlídnost, úslužnost, přívětivost, laskavost, hbitost, takže ochotně může mít význam: s chutí, hbitě, vlídně, úslužně, laskavě, vesele. Biblické o-ě, o-st, o-ý může mít všecky tyto odstíny významu. K vyjádření ochoty, pohotovosti, úslužnosti si hebr. pomáhá zvláštním seskupením slovesných tvarů téhož slovesa, čímž se jeho význam zesiluje, zatím co v češtině nutno vložiti slovo ochotně [Ex 2,18; Nu 8,24; Dt 15,10]; sloveso nádab znamená dobrovolně [Kral. ochotně] něco činiti, tedy: bez nucení [proto: ochotný v srdci, Ex 35,5.22; Sd 5,9; 1Pa 29,9.17]. „Mluviti ochotně“ [2S 19,7], doslovně: mluviti k srdci. „Mysl ochotná“ [1Pa 28,9], t. j. taková mysl, která má na něčem zalíbení. „Být ochotný v zákoně“ [2Pa 31,4] = vytrvat, zesílit se v provádění zákona. Ochotná tvář [Jb 33,26] znamená vlastně tvář rozjásanou, rozradostněnou. Sloveso chánan [= býti milostiv, slitovati se], které Kral. v Př 26,25 překládají „ochotný“ [v řeči], nás vede k dalším dvěma hebr. výrazům, překládaným Kralickými slovem ochotnost, z nichž první [no'am Ž 90,17] znamená příjemnost, utěšenost [o cestách života Př 3,17; o Bohu: Ž 27,4, kde Kral. překládají „okrasa“], přátelskou přízeň. Druhý [rásón] je označením radostné laskavosti, milostivé přízně a dobré vůle [Př 19,12].
Mluví-li Pavel o ochotném dárci [Žilka: „Bůh miluje toho, kdo dává radostně“ 2K 9,7], myslí především na radostnost při dávání [sr. Ř 12,8, kde Žilka správně překládá: „Kdo prokazuje milosrdenství, ať to činí radostně“]. Kdo sama sebe vydal Bohu [Ř 12,1] a zná milost Ježíše Krista, jehož chudobou zbohatl [2K 8,9], ten bude umět dávat radostně [2K 9,8], bez reptání [1Pt 4,9n], ne pro mrzký zisk [1Pt 5,2], ale z dobré vůle a bez dlouhého rozmýšlení. Bude se v tom podobat Bohu, jenž dává všem upřímně [Kral. ochotně] a bez výčitek [Jk 1,5]. – Jiný význam má výraz „ochotně“ v 2K 9,6. Je tu protikladem skouposti, takže řecký výraz ep'eulogias je tu možno překládati „bohatě“, plnýma rukama. Žilka překládá: požehnaně.