Heslo
Odiva
Odiva [stč. = div, podívaná]. Na odivu = veřejně, provokativně [Nu 25,6], ale také „na posměch“, doprovázený hvízdáním a pískáním [Jr 18,16; 19,8; 25,18]. V NZ je příslušný řecký výraz u Mt 1,19 přeložen: „v lehkost uvésti“, t. j. vydati veřejné pohaně při soudním projednávání. Ko 2,15 mluví o tom, že Bůh vítěznou smrtí Kristovou, jež končila vzkříšením, „vedl na odivu“, t. j. vydal veřejnému posměchu nepřátelské mocnosti, jež se domnívaly triumfovat nad Kristem.