Odpírati

Odpírati = stavěti se na odpor. Ježíš Mt 5,39 žádá na učednících, aby „neodpírali zlému“, t. j. člověku, který je udeří ve tvář, odejme majetek v soudním sporu podle Mt 5,40 [podle L 6,29 jde snad o lupiče] nebo nutí k nějaké službě. Ve všech těchto případech dává Ježíš svým učedníkům pokyn, aby učinili více, než se zlý odvažuje žádat. Uvážíme-li, že všecky tyto případy se týkají toho, kdo nám osobně ukřivdil, komu stojíme tváří v tvář jako osobnímu nepříteli, snadno se uvarujeme domněnky, že Ježíšovi jde o odpírání jakémukoli zlu. Jde o zlého člověka, který mne osobně napadl a kterého jako učedník Ježíšův mám povinnost získat a při tom se osvědčit jako ten, který se pro Ježíše a jeho spasitelnou moc dovedl zříci všeho, i svého práva a svého já, a tak nabyl naprosté nezávislosti a svobody na vnějších věcech. Tím, že neodpírám zlému člověku, odzbrojuji jej. Zlo se tím odhalí v plné nahotě a snad tím přivedu protivníka k poznání hříchu. Je to poslední a nejúčinnější prostředek k vyburcování jeho svědomí [sr. Mt 18,15nn, kde jde o nápravu, získání člena církve]. Ježíš sám naplnil příkaz „neodpírejte zlému“ svou smrtí na kříži, jež se stala spasitelnou mocí. Tak se stává neodpírání zlému u učedníků Kristových spoluúčastí na jeho utrpení. Nikoli právo, ale získávající láska má být normou jednání těch, kteří uvěřili v Krista [Ř 12,21].