Oblíben, oblíbení, oblíbiti

Oblíben, oblíbení, oblíbiti. Tak překládají Kral. hebr. a řecké výrazy, které jinde tlumočí slovy libovati si [1S 18,22], zamilovati si [Ž 44,4], míti libost [Ž 102,15; 147,11; 2K 12,10], líbiti se [Sd 17,11; Mal 2,17], laskavě přijmouti [Gn 33,10], *zalíbiti se [Ž 68,17 sr. Mt 12,18; L 12,32; Ga 1,15; Ko 1,19; 2Pt 1,17]; dobře se zalíbiti [Mt 3,17; 1K 10,5]; příjemný [Iz 56,7; Jr 6,20]; přívětivost [Ž 5,13; Př 16,13]; přízeň [Dt 33,23], dobrá líbeznost [Ž 30,6.8; 69,14; Iz 60,10]; dobře líbezná vůle [Ž 145,16]; dobrá vůle [L 2,14]; libost [Est 9,5], vůle [Dn 8,4; 11,3]; láska [Př 8,35; 12,2; 18,22]; milost [Ž 51,20]; z dobré vůle [Lv 19,5; 22,19n] a p. Všecky tyto výrazy, z nichž některé budou osvětleny v samostatných heslech, ukazují, že jde o projevy vůle, spojené s *libostí, příjemností, takže mohou u Boha označovat milostivé rozhodnutí, úradek. Kral. v Ž 40,19 překládají tentýž výraz jako „ráčiti“. Jazykozpytci tvrdí, že synonymem těchto slovesných pojmů je vyvoliti, adoptovati, jde-li o Boha [Nu 16,5.7; Dt 12,5. 14; 1Pa 28,6; 29,1]. V záporu může označovat nechtění [Sd 11,17; 19,10.25].

V NZ jde o překlad slovesa eudokein a substantiva eudokia. Kral. překládají sloveso většinou *zalíbiti se [Mt 3,17], za dobré viděti [Ř 15,26], a subst. dobrá *vůle [L 2,10], dobře libá vůle [Ef 1,5] a pod. Ve smyslu uznati za dobré, rozhodnouti se jest chápati sloveso oblíbiti v Ř 15,27, jež se vyskytuje i ve v. 26, přeložené Kral. „za dobré viděti“. Podobně je tomu v 2K 5,8, kde jde o volbu, rozhodnutí mezi dalším životem na zemi nebo smrtí. Hejčl-Sýkora překládá: „Jsme sice plni důvěry, ale chtěli bychom se raději vystěhovati z těla“. V Žd 10,6.8 jde o citát ze SZ [Ž 51,18 sr. 40,7]. 2Te 2,12 překládá Žilka: „Nalezli zálibu v nespravedlnosti“ [sr. 2Pt 2,15]. Praví-li Pavel F 1,15, že někteří káží Krista z oblíbení, myslí tím na jejich dobrou vůli, čisté smýšlení [„z lásky“ F 1,17] na rozdíl od těch, kteří zvěstují Krista „ze závisti a řevnivosti“ [Kral. : *navzdoru].

Kral. přeložili také jiné řecké výrazy slovem oblíbiti, na př. Sk 16,3 [„toho oblíbil sobě Pavel“, doslovně: „Pavel chtěl ho vzíti na cestu“]; v 1Te 2,4 jde o oblibu na základě vyzkoušení a tedy o uznání za hodné. Bůh zkoumá [Kral. : libuje] srdce. Žilka překládá: „Byli jsme od samého Boha vyzkoušeni, aby nám bylo svěřeno evangelium, a tak mluvíme, ne jako bychom se snažili zalíbiti lidem, ale Bohu, který zkoumá naše srdce“. O jiné sloveso jde v 1Tm 1,4 ve smyslu všímati si, dbáti na něco [ve Sk 16,14: pilně rozsuzovati; Tt 1,14: šetřiti]. „Řeč oblíbení hodná“ [1Tm 1,15 sr. 4,9] = uznání, přijetí hodná je zvěst, že Kristus přišel na svět, aby hříšné spasil, a že zbožnost je užitečná ke všemu. *Líbeznost. *Líbiti se. *Libovati si. *Vůle.