Opatrně, opatrnost, opatrný

Opatrně, opatrnost, opatrný. Stč. odvozuje tyto výrazy ze slovesa o-patřiti ve smyslu kolem dokola se podívati, takže opatrný znamená rozhlížející se, obezřetný, dbalý, dovedný vyhýbat se překážkám, prozřetelný; opatrnost = prozřetelnost, pozornost, moudrost, rozvážnost, rozšafnost. Všecky tyto významy najdeme i ve SZ, kde Kral. tak překládají při nejmenším čtyři hebr. a jeden aram. kořen. Nejpatrnější je to na výrazech, odvozených z hebr. bín [= oddělovati, rozeznávati, tedy pozorovati, dávati pozor, rozuměti]. Kral. subst. tᵉbuná, bíná překládají opatrnost nejčastěji v Př [2,3.6.11; 3,13; 5,1; 19,8; 21,30; bíná: Dt 4,6; Př 23,4; obyčejně ve spojení s *moudrostí a rozumností Kaz 9,11; Iz 5,21; 29,14: je tedy o. příbuzná s *moudrostí a téměř s ní totožná. Sr. Ž 78,72 „zvláštní o.“; Iz 29,14; Jr 10,12], ale také rozumnost Ez 28,4 [sr. Př 4,5; Oz 14,9 duch osvícený Jb 20,3]. Výraz chákám a odvozeniny překládají Kral. obyčejně pojmy moudrý, moudře [Gn 41,33; příliš moudrý Ž 107,43; Př 10,8; 12,15; 15,5; Kaz 7,16; Jr 8,8], ale také o., o-ě [Ex 1,10; 1Kr 2,9, kde nejde o moudrost z Boha]. Odvozeniny slovesa śkl [= bedlivě pozorovati, rozvažovati, dávati pozor, rozuměti Dt 32,29; Neh 8,13] překládají Kral. jako „o-ě si počínati“ [1S 18,5.14n; Ž 101,2], „vycvičení v opatrnosti“ [Př 1,3], opatrný [1S 25,3; 1Pa 26,14], být opatrný [Joz 1,7.8; Př 10,19], ale také „šťastně se vésti“ [Jr 23,5] ve smyslu prospívati [sr. Joz 1,7.8]. Jinde tak překládají odvozeniny kořene 'rm [chytrost, lest, úklad, lež, důmyslnost Jb 5,13; Př 1,4; Jr 8,5; 14,14; Sof 3,13; stivý, chytrý Gn 3,1; Jb 5,12; 15,5; Ex 21,14 o zamýšlené vraždě] výrazem o. [Ž 119,118; Př 8,5.12; 12,23; 14,8.15.18; 22,3; 23,9]. Od kořene chbl [= chytati smyčkou] je odvozeno hebr. tachbúlót, které Kral. překládají opatrná rada [= rozvaha, plán Př 20,18; 24,6], dostatečná rada [Př 11,14], rada [Př 12,5], vtipný [Př 1,5], jde-li o Boha: moudrost [Jb 37,11]. Aram. tᵉ'ém [= chuť, vůle, rozkaz, výpověď Dn 3,10; 4,3] překládají Kral. také opatrně [= trefně Dn 2,14]. Přehlédneme-li tento výpočet, uvědomíme si mnoho jemných rozdílů v obsahu výrazů o-ě, o-ý, o-ost, jež však pozornému vykladači Písma neujdou, zná-li hebr. kořen a jeho význam.

Jediné záhadné místo je Ez 17,5, kde Kral. překládají: „[Orlice] vsadila je [semeno] velmi opatrně při vodách mnohých“, a poznamenávají, že v. 13 n naznačují, v čem ta opatrnost tkvěla. Většina překladačů však hebr. výraz, který se vyskytuje v bibli jen jednou, tlumočí větou: „[Orlice] vsadila semeno jako vrbu při vodách mnohých“, a vykládají, že orlice = Nabuchodonozor [sr. Jr 48,40; 49,22], semeno té země = Sedechiáš, kterého Nabuchodonozor dosadil místo Jekoniáše. Vrba je volena jako protiklad cedru libánského. Vody mnohé = Judstvo. Sedechiáš byl sice nepatrný, ale mohl prospívat v prostředí, do něhož byl zasazen.

V NZ jde nejčastěji o výrazy fronéma, fronésis, fronimos. V Ř 8,6n mluví Kral. o opatrnosti těla [Žilka: tělesné smýšlení], Pavel tu staví proti sobě lidi, kteří žijí „podle těla“, a touží, nesou se za tělesnými věcmi [snad bychom mohli ve smyslu stč. opatrnost překládati „starost o tělo, opatrování těla“], a lidi, kteří žijí podle Ducha a nesou se za duchovními věcmi [sr. Ga 5,17]. Jedni pracují k nepokoji a k smrti, druzí ku pokoji a životu. „Opatrnost *spravedlivých“ [L 1,17; Žilka: „smýšlení spravedlivých“] = opak nevěry, neposlušnosti bezbožných. O-ost v Ef 1,8 [Žilka překládá: rozumnost] snad znamená poznávací schopnost, kterou křesťan proniká tajemství Boží vůle a podle ní také žije, tedy životní moudrost [sr. Mt 7,24]. – „Být o-ý jako had“ [Mt 10,16]. Nejlepším výkladem tohoto rčení je podobenství o „vladaři nepravém“ [L 16,1-13]. Ježíš tu zdůrazňuje jasný úsudek, bdělost a účelné jednání, aby poslání učedníků na tomto světě nebylo zbytečně poškozováno jejich nemoudrým počínáním. Že tu nejde Ježíšovi o nějaké chytračení, je patrno z dodatku o sprostnosti, bezelstnosti holubice. V podobném smyslu snad je rozuměti Mt 24,45; 25,2.4.9, jenže je tu zdůrazněna víc připravenost, hotovost k vydání počtu při příchodu Kristově [Mt 24,42.44]. – „Být o-ý sám u sebe“. [Ř 12,16; Žilka: „Nepokládejte jen sami sebe za moudré“ sr. 11,25; Př 3,7; Iz 5,21] = být povýšený tak, že člověku je protivná služba mezi nízce postavenými [sr. Mt 18,6.10; 25,40.45]. Když korintští křesťané, kteří se domnívali, že už vešli do Božího království, protože se u nich objevily dary Ducha, začali shlížet na ostatní – i na Pavla – svrchu, napomíná je Pavel sžíravou ironií, když sebe a ostatní apoštoly, plahočící se světem, prohlašuje za blázny pro Krista, Korintské však za moudré [Kral. opatrné] v Kristu [1K 4,10]. Snad tato ironie vyznívá ještě v 1K 10,15, nemyslí-li se tu pouze na prostou úvahu rozumných lidí.

Další řecké výrazy, které Kral. překládají mysl [Mk 12,33], rozumnost [L 2,47; Ko 1,9], rozum [2Tm 2,7], smysl [Ko 2,2], známost [Ef 3,4], ale také opatrnost, opatrný [Mt 11,25; L 10,21; Sk 13,7; 1K 1,19], jsou synesis, synetos. LXX jimi překládá hebr. bín. Původně tu jde o myšlenkovou činnost, jež jednotlivé znaky pozorovaného předmětu shrnuje v jediný celek, tedy schopnost bystrého pochopování, chápavost, rozumnost, ostrovtip, soudnost, uvážlivost úsudku [sr. Mk 12,33]. Žilka překládá Mt 11,25: chytrý; L 10,21; Sk 13,7: rozumný; 1K 1,19: rozum rozumných. Slovo kříže je takového druhu, že na ně žádný přirozený rozum nestačí, že nad ním lidský rozum zůstává stát v bezradnosti [Iz 29,14].

V Ř 13,14 a Sk 24,3 je užito řeckého pronoia = předvídavost, prozíravost, včasná péče, včasné opatření. Kral. Ř 13,14 překládají „pečovat o tělo“ [Žilka méně vhodně: „oddávat se tělesným sklonům“]. Řecké asfalós, překládané Mk 14,44 „opatrně“, znamená „bezpečně, se vším zajištěním, se všemi bezpečnostními opatřeními“, aby zatčený neunikl. Řecké akribós, překládané v Ef 5,15 výrazem opatrně [choditi], je jinde překládáno výrazy „pilně“ [Mt 2,8; Sk 18,25], „bedlivě“ [L 1,3], „dokonale“ [Sk 18,26], „jistý, jistější“ [Sk 23,15.20], „místný, místnější“ [Sk 24,22], „výborně“ [1Te 5,2]. Ef 5,15 překládá Žilka: „Dbejte tedy přesně na to, jak žijete“; Hejčl- Sýkora: „Dbejte tedy, jak byste žili pečlivě“ [sr. Ko 4,5]. V čem ta pečlivost záleží, je patrné z dalších veršů. Řecké afrón v Ef 5,17 znamená „nerozumný, hloupý, nemoudrý“ [sr. L 11,40; 12,20, kde Kral. mají „blázen“; Ř 2,20; 1K 15,36; 2K 11,16.19; 12,6.11; 1Pt 2,15]; řecké sófrón v Tt 1,8; 2,2 znamená rozvážlivý, rozumný, zvláště ve smyslu mravním, takže Kral. totéž slovo v 1Tm 3,2 překládají středmý, v Tt 2,5 šlechetný [o ženách; Žilka: počestný].