Pochodně

Pochodně. V nejjednodušší podobě kus pryskyřnatého, jasně hořícího dřeva [smolnice] nebo klubko pórovitých látek, nasáklých olejem nebo smolou a upevněných na držadle nebo v úzce kuželovité hliněné nádobě. P-í se užívalo k osvětlování domácností [sr. Sk 20,8]. Ve svatebním průvodu, který se konal večer, byly nošeny planoucí pochodně, zatím co dívky měly lampy na krátkých hůlkách [Mt 25,1n]. Snad tu šlo původně o prostředek k odhánění démonických sil podobně jako při úmrtích [aspoň v pohanství, kde p. byla součástí zasvěcovacích obřadů]. Ve vojenství měly p. důležitou úlohu při nočních pochodech [sr. Sd 7,16.20; J 18,2] a zvláště při obléhání měst. Obránci vrhali p. na útočníky, útočník však užíval vedle zápalných šípů i p-í, metaných do obleženého města válečnými stroji. Samson nalapal 300 lišek, svázal je po dvou za ohony a připevnil k nim hořící p. k zapálení úrody [Sd 15,4n].

O Bohu a jeho moci se mluví symbolicky jako o zdroji ohně a v obrazech ohně; z jeho úst vycházejí p. [Jb 41,10nn]. Při jeho zjevení Abrahamovi se ukázala pec kouřící a p. ohnivá, která šla mezi polovinami rozťatých obětních zvířat [Gn 15,17; sr. Ex 20,18; Dt 4,24; Ez 1,13.27]. Také trůn Boží podle Zj 4,5 je obklopen sedmi lampami [řecky lampades = pochodně] ohnivými, hořícími. Také při zatroubení třetího anděla „spadla s nebe hvězda veliká, hořící jako p.“ [Zj 8,10]. Vítězové nad Ninivem, které posílá Bůh, mají podobu a pálivost p-í [Na 2,3n]. Ale i judské vůdce v době spásy učiní Bůh „podobné ohni, zanícenému mezi dřívím, a p-i hořící mezi snopy“ [Za 12,6], takže zničí nepřátele lidu Božího. Oči Božích poslů, andělů, jsou podobny hořícím p-ím [Dn 10,6 sr. Mt 28,3]. Všemi těmito obrazy se chce naznačiti sžírající moc Božích soudů.