Měhoděk [Ž 35,25]. Tento výraz vznik ze stč. měj ho diek = díky, dobře, správně. Měhoděk = měj [z] toho dík, měj za to díky, pak měhoděk ve významu dík, chvála, výborně. Tak NZ z r. 1601 u Mt 25,21.23; L 19,17 má „měhoděk, služebníče dobrý a věrný“. V hebr. je citoslovce he'ách – ach, ha, aj.