Heslo
Míra (měřítko)
Míra ve smyslu měřítko. Při posledním soudu bude nás Bůh soudit podle toho měřítka, jakého jsme sami užívali vůči svým bližním [Mt 7,2 sr. Mk 4,24; L 6,38]. Ježíš vyzývá své učedníky, aby vůbec nesoudili [Mt 7,1], ale raději odpouštěli a dávali [L 6,37nn], a to měrou dobrou, natlačenou a natřesenou.
V přeneseném slova smyslu užívá Pavel pojmu m. o rozmanitosti Božího obdarování. Každému přidělil Bůh určitou míru, výměru víry [Ř 12,3], t. j. určitý dar milosti [charisma] k určité službě v církvi. A právě to vědomí, že nemáme nic, co bychom nevzali, t. j. nepřijali, má vést křesťana ke skromnosti, ne k domýšlivosti, a k sebeomezení na tento dar víry. Jinak by tělo Kristovo bylo nestvůrné, nebylo by dokonalým obrazem míry plnosti Kristovy [Ef 4,13]. Každý má proto přispívat k rozvoji církve úměrně dané milosti a úkolu, jaký má v církvi [Ef 4,7.16]. I svou misijní činnost provádí Pavel jen na území, které mu bylo Bohem vyměřeno [2K 10,13-15]. Kristus ovšem obdržel Ducha nikoli v omezené m., jako proroci, apoštolově a j., nýbrž neomezeně [J 3,33nn].