Heslo
Milovník
Milovník. Kral. překládají hebr. výraz m. [2Pa 20,7; Př 14,20; Jr 22,20.22; Pl 1,2.19; Ez 23,5; Oz 8,9] také výrazem přítel [Est 5,10; Př 14,20; Iz 41,8 a j.]. Jednou překládají slovem m. [Jr 3,1] hebr. výraz, který jinde tlumočí jako přítel ve smyslu příbuzný [1S 30,26; Pís 5,1] nebo bližní [Jr 22,13; Ex 11,2], soused [Ex 3,22]. Ve většině případů vyjadřují Kral. výrazem m. nečistý poměr Izraele k cizím božstvům a spoléhání na mocné sousedy [Jr 3,1; 22,20.22; Pl 1,2.19; Ez 23,5; Oz 8,9]. 2Tm 3,4 staví proti sobě milovníky rozkoší, zachovávající tvářnost zbožnosti, proti milovníkům Boha. Myslí tu na bludaře, kteří svým učením narušují mravnost křesťanské církve v posledních dnech [sr. Mt 24,11n]. Pracovník v církvi však má být m. dobra [Tt 1,8] Horlivý milovník je překlad řeckého zélótés [= horlivec (pro Boha)]. Tímto slovem je označen především příslušník nábožensko-politické strany [L 6,15; Sk 1,13 *Zelotes], pak také ten, jenž horlivě usiluje o přesné zachovávání Zákona [Ř 10,2]. Pavel sebe sama označuje tímto slovem, když myslí na svou farizejskou minulost [Ga 1,14 sr. F 3,6; Sk 22,3 sr. 21,20], kterou sice nepokládá za špatnou, ale za marnou. Zato doporučuje Korinťanům, aby byli horlivými usilovateli o dary Ducha [1K 14,1.12.39].