Mlení, mlíti (mleti), mlýn

Mlení, mlíti (mleti), mlýn. U Mt 24,41 je míněn vlastně ruční mlýnek, jinak v bibli pouze žernov [Ex 11,5; Nu 11,8; Pl 5,13], důležitý a nepostradatelný předmět v každé domácnosti na východě, ježto mouka byla připravována mletím pravidelně před bezprostředním upotřebením. Proto Jr 25,10 [sr. Zj 18,22] umlknutí „hluku žernovu“ pokládá za zvl. Boží soud, ježto „hluk žernovu“ patřil k podstatě života obydlených vesnic a měst. Ruční mlýnek se skládal ze dvou kruhovitých obyčejně čedičových kamenů [„svrchní a spodní žernov“ Dt 24,6], z nichž spodní, pevný [Jb 41,15] byl poněkud vyhloubený, svrchní otáčivý kolem pevné osy, do spodního zapadající [Sd 9,53]. Svrchní žernov byl otáčen pomocí rukojeti, upevněné při vnějším okraji. Mouka padala s okrajů spodního žernovu na plachetku, rozprostřenou pod ním, nebo na širokou mělkou mísu. Mlýnky měly v různých dobách různou podobu. Ježto ruční mlýnek byl v domácnosti nepostradatelný, nesměl býti zabaven při prodluženosti [Dt 24,6]. Mletí, jež bylo namáhavou prací, obstarávaly ženy, obyčejně ženy otrokyně [Ex 11,5; Iz 47,1-2], nebo se k tomu užívalo válečných zajatců a vězňů [Sd 16,21; Pl 5,13]. K mletí většími kameny bylo užíváno oslů; odtud „žernov osličí“ [Mt 18,16]. Pro menší potřebu bývala mouka připravována roztloukáním v hmoždíři [Nu 11,8; Jb 41,22].