Heslo
Meze
Meze [stč. = mez]. Ve smyslu ohraničení [Ex 19,12]; ve smyslu zemské hranice [Ex 23,31; 34,24; Nu 20,21; Iz 10,13]; břehy moře [Ž 104,9] nebo mezník, hraničník [Dt 19,14; 27,17]. Přenášet mezníky bylo přísně zakázáno. Šlo o to, aby se půda nehromadila v jedněch rukou [Iz 5,8; Mi 2,2; Jb 24,2; Př 22,28; Oz 5,10]. Hospodin je líčen jako ten, který upevňuje m. vdovy [Př 15,25].