Heslo
Mifibozet
Mifibozet [= ničící hanbu?]. Jméno dvou členů rodiny Saulovy, syna a vnuka
1. Syn Saulův a jeho ženiny Rizpy, dcery Aja [2S 21,8]. V době hladu vydal David M-a a jeho bratra Armona s pěti syny Merob Gabaonitským, kteří je zvěšeli z pomsty nad tím, že Saul vyvraždil Gabaonitské [2S 21,1-9].
2. Syn Jonatanův, vnuk Saulův. Jméno matky však neznáme. Když jeho otec i děd padli v bitvě na hoře Gelboe, rozumělo se samo sebou, že rodina Saulova musela uprchnouti. Na útěku pětiletý M. vypadl chůvě a byl ochromen na obě nohy [2S 4,4]. Našel úkryt v domě Machira, knížete galádského v Lodebar, nedaleko Manahaim. Když se od Síby, bývalého služebníka Saulova, David dověděl, že M. žije, rozhodl se, že jej kvůli Jonatanovi, svému příteli, a snad také i proto, že mu ochromlý M. nemohl být nebezpečný pro trůn, ponechá na živu proti zvykům a očekávání tehdejší doby [2S 9,1-13]. Dokonce pozval M-a do Jerusalema ke dvoru královskému, zatím co správu statků M-ových vedl Síba. Z 2S 9,12 se dovídáme, že M. měl syna Míchu, který se stal zakladatelem známého rodu válečníků [1Pa 8,35; 9,41]. V době Absolonovy vzpoury byl M. od Síby u Davida osočen, jako by se chtěl zmocniti vlády [2S 16,1–4]. David zabavil za to statky M-ovy a věnoval je Síbovi. Když se však navrátil do Jerusalema a M. jej ujistil o nesprávnosti osočení, vrátil mu král polovinu statků, zatím co druhou polovinu ponechal Síbovi. Zdá se tedy, že přece jen M-ovi zcela nedůvěřoval [2S 19,25-31].
Je zajímavé, že v 1Pa 8,34 a 9,40 má syn Jonatanův jméno Meribál, t. j. bojovník Bálův. Nejspíše to bylo původní jméno M-ovo, které pozdější upravovatelé SZ proměnili na jméno M., když se stalo hanbou jméno Bálovo.