Heslo
Mrtvý
Mrtvý. Mrtvola člověka podle mínění SZ kulticky znečišťovala každého, kdo s ní nějak přišel do styku. Znečišťovala i stan nebo dům, v kterém člověk zemřel, a to na sedm dní [Nu 19,11-22]. I člověk, jenž se zúčastnil pohřbu mrtvého, byl pokládán za nečistého [Dt 26,14] a vše, čeho se dotkl, bylo nečisté [Lv 19,22]. Proto bylo třeba bíliti hroby, zvláště před svátky, aby se jich poutníci omylem nedotkli [Mt 23,27]. Stejně byl kulticky nečistý ten, kdo někoho zabil ve válce [Nu 31,19]. Zákon předpisoval složité úkony Očišťování [Nu 19,2-12; 31,19nn].
M. je opak živého. „Tělo bez duše je mrtvé“ [Jk 2,26]. Výrazu m. je častokrát užito v přeneseném slova smyslu. Hřích je m. bez zákona, t. j. je neúčinný [Ř 7,8]. Také církev může býti mrtva [Zj 3,1], neboť víra bez skutků je mrtvá [Jk 2,17.20.26], ale i skutky mohou být mrtvé [Žd 6,1; 9,14]. Člověk v hříších je m. [Ef 2,1.5; Ko 2,13] a jen Kristus jej může obživiti k pravému životu [J 5,25; Ef 5,14]. Praví-li Ježíš Mt 8,22 „Nechať mrtví pochovávají mrtvé své“, chce říci, že ti, kteří se uzavírají jeho volání, staví se na roven mrtvých tělesně. *Smrt. *Vzkříšení. *Zmrtvýchvstání.