Heslo
Miamin
Miamin [= z pravé strany, t. j. ze šťastné strany].
1. Potomek Aronův. V době Davidově byl hlavou čeledi, jež tvořila šestou ze 24 tříd kněžských [1Pa 24,1.6.9].
2. Syn Faresův, jenž na naléhání Ezdrášovo propustil svou pohanskou manželku [Ezd 10,25].
3. Jeden z předních kněží, kteří se vrátili se Zorobábelem z Babylona [Neh 12,5.7]. V další generaci měla jeho čeleď jméno Miniamin [Neh 12,17].
4. Jeden z kněží, kteří podepsali jménem své čeledi smlouvu s Hospodinem za Nehemiáše [Neh 10,7]. Snad byl totožný s jedním z trubačů, kteří účinkovali při posvěcování hradeb jerusalemských [Neh 12,41: *Miniamin].