Heslo
Měď
Měď. Nelze vždy přesně rozhodnout, kdy jde v bibli o měď a kdy o bronz [slitinu mědi a cínu]. Egypťané měli měděné doly už kolem r. 5000 př. Kr. na poloostrově Sinajském; dodnes jsou tam zbytky pecí, ve kterých byla tavena ruda [Jb 28,2], šachet a hromady strusek. Měděné doly byly i na Libánu v krajině Nuchaši [= země mědi], na Cypru [odtud lat. jméno ostrova Cuprum = měď], v Mešechu a Tubalu [Ez 27,13] a v Edomu. Podle Dt 8,9 oplývala zaslíbená země horami, bohatými na měď [sr. Dt 33,25]. David dovážel m. z Betachu a Berotu [někde v okolí Baalbeku na území Hadadezerově 2S 8,8]. Nedávno pak byly objeveny Šalomounovy tavírny na m. v Aziongaberu, vybudované tak, že severní větry, zachycované umělými komíny, pomáhaly při žhavení rudy.
Z m-i a jejích smíšenin byly zhotovovány hrnce, kotlíky, pánve, lopatky, lžíce, krati-knoty a j. [Ex 38,3; Lv 6,28; Nu 16,39; Jr 52,18] zvláště k účelům bohoslužebným [1Kr 7,41-46; 2Pa 4,1-17]; ale i zbraně jako pavézy, helmice, hroty ke kopí aj. [2Pa 12,10], zrcadla, kruhy, řetězy, sloupy, brány, hudební nástroje, modly a později také mince [Ex 38,8; 2Kr 25,7.13; Iz 45,2; 1Kr 13,1; Zj 9,20]. O měditepci čteme v 1Kr 7,14.