Magdol [= věž]. Nějaké místo [chrám? *Magdal], kam se uchýlili Izraelci, utíkající před Nabuchodonozorem po pádu Jerusalema [Jr 44,1; 46,14] do Egypta. Leželo na nejsevernějším cípu Egypta, snad totožné s věží „Sevéne“ [Ez 29,10; 30,6] a dnešním Telí el Heir asi 17 km j. od Pelusia.