Heslo
Břímě
Břímě, těžký náklad nebo váha v doslovném [Ex 1,11; Sd 19,10; 1S 17,22 a j.] nebo v přeneseném slova smyslu, kdy může znamenat těžké utrpení nebo závažnou moc [vliv, důstojnost, sílu]. U proroků bývá tak označováno proroctví, zvěstující závažný soud, jenž těžce postihne národy nebo země [Iz 13,1; 15,1; 17,1; 21,1; 30,6; Ez 12,10; Na 1,1]. V NZ se tímto pojmem označuje především trampota každodenního života [Mt 20,12], jež však pro křesťana má *eschatologický význam [2K 4,17]: dočasné břímě denního života získává nám závažnou tíhu slávy pro věky. V Ga 6,2-5 jsou křesťané vyzýváni, aby nosili těžkosti, a zejména poklesky a viny jeden druhého jako projev toho, že plní Kristův zákon lásky [sr. Ř 13,10]. Někdy bývá b. označován Zákon, od jehož tíže byla církev osvobozena vírou v Ježíše Krista, který přemohl svět, překážející v plnění Božích přikázání [Sk 15,28 sr. 15,10; Zj 2,24 sr. Mt 11,29n; 23,4; 1J 5,3; Dt 30,11nn].
Stejný kořen jako břímě mají v řečtině slovesa obtížiti [Mt 26,43; L 21,34], býti přetížen [2K 1,8n]. V 2K 5,4 mluví Pavel o smrti jako o těžkém břemeni tohoto pozemského života, jež lze unésti jen mocí Ducha, jenž byl křesťanům dán jako závdavek a záruka všeho.