Břich, břicho

Břich, břicho. Kral. tak překládají ve SZ-ě 7, v NZ-ě 2 výrazy, z nichž některé mohou znamenat b-o v našem slova smyslu, ale také žaludek [Jr 51,34], vnější formu spodní části těla [Pís 5,14], vnitřnosti [Dn 2,32], rodidla [Nu 25,8], obrazně nitro člověka jako sídlo duševních dějů [Jb 15,2.35; 32,19; Př 18,20; Ab 3,16, sr. J 7,38]. „B-o hrobu“ [Jon 2,3] = podsvětí.

U Mk 7,14nn vysvětluje Ježíš rozdíl mezi b-em a srdcem. B-o je orgánem tělesného, srdce duchovního života. To, co narušuje poměr k Bohu. nelze hledati v oblasti tělesné, vnější, nýbrž v oblasti vnitřní: nositelem hříchu je srdce, takže povrchně chápané předpisy o kulticky čistých a nečistých pokrmech nepostihují podstatu věci. Podle 1K 6,13 tvrdili někteří v Korintě, že věci pohlavní se vůbec nijak nedotýkají duchovní a mravní oblasti; je to něco mravně tak lhostejného jako jídlo a pití. Pokrmy b-u, a právě tak i pohlavní styk jsou přirozené úkony, týkající se jen pomíjitelného těla, a proto tu náboženství nemá co říci. Pavel však popírá, že pohlavní styk je pouhý přirozený úkon, který se nikterak nedotýká ducha. Pokrm se opravdu týká toliko břicha, t. j. pouhé pomíjitelné přirozenosti. Ale pohlavní věci se týkají *těla; a tělo je tu sóma, ne sarx, je stvořením Božím a majetkem Páně. Proto se musí chránit jakékoli necudnosti. Vždyť je to tělo, které je určeno k tomu, aby bylo vzkříšeno mocí Páně [J. B. Souček, Výklad 1K].-V Ř 16,18 a F 3,19 má Pavel nejspíše na mysli křesťany židovského původu, kteří si dávali záležet na kultických předpisech a pokrmích. Možná však, že tu jde také o výstřelky nespoutané poživačnosti a pohlavní scestnosti.

Podle J 7,38 slibuje Ježíš těm, kdo v něho uvěří, že se sami stanou pramenem živé vody pro druhé [sr. Iz 58,11; Ez 47,1nn; Za 14,8; J 7,39; Mt 5,13].