Bydliti

Bydliti, přebývati, míti obydlí, dlíti [Gn 30,20 a j.], usaditi se, usídliti se, sídliti [Gn 4,16 a j.], pobýti [Gn 16,3 a j.]. O Bohu se praví, že bude b. uprostřed svého lidu [Ex 25,8; 29,45; sr. Nu 5,3; 1Kr 6,13; Ez 43,7; Za 2,10, *Přebývání, přebývati], na vyvoleném místě [Dt 12,5], na Siónu [Jl 3,17], v Jerusalemě [1Pa 23,25; Za 8,3], na výsosti a v místě svatém [Iz 57,15] a pod. „Bydliti bezpečně“ o městu [Jr 33,16], o Izraeli [Jr 23,6], o tom, jenž naslouchá Moudrosti [Př 1,33] = zůstati nerušen, míti pokoj. „B. na věky“ [Ž 37,27] = zůstat na věky. Obrazně o nešlechetnosti, jež nemá b. ve stanech pobožného [Jb 11,14], o právu a spravedlnosti, jež b. budou na poušti, proměněné v zahradu v mesiášské době [Iz 32,16, sr. 1,25nn]. O Moudrosti se praví v Př 8,12, že bydlí, t. j. je důvěrně obeznámena s opatrností. Jiní překládají: „Já, Moudrost, jsem učinila opatrnost [rozšafnost] svým příbytkem“ Př 21,7 četli Kral. podle LXX hebr. g-r-r [= rozchvátati, rozedrati] jako g-v-r [= usaditi se jako host a chráněnec]. V hebr. textu jde o smetení těch, kteří působí zhoubu ve smyslu Ž 7,16; 9,16. „B. pohostinu“ [Gn 35,27; Ex 12,48; Rt 1,1; 2Kr 8,2 a j.] = b. jako host a chráněnec, hebr. g-v-r [sr. Gn 12,10; 19,9; 20,1; Jr 35,7; Iz 52,4]. Někdy Kral. výraz „pohostinu“ vynechávají [Ž 61,5; Iz 11,6; 54,15; Jr 50,40], ale i zde jim tane na mysli, že jde o pobyt hosta, cizince [sr. Sk 7,29; Žd 11,9]. V Rt 1,16 jde o překlad slovesa l-j-n = přenocovati. *Přebývání, přebývati.

Podle Sk 7,48; 17,24 nebydlí Bůh v příbytcích, udělaných rukama [sr. 1Kr 8,27; 2Pa 2,6; 6,18], ale chce přebývati skrze svého Syna [J 1,14; 2K 6,16; 1J 4,12.15] i Ducha [J 14,17; Ř 8,9; Jk 4,5] se svým lidem a ve svém lidu. Toto přebývání se jednou [po skončení tohoto věku] promění v nerušené bydlení s Bohem [Zj 21,3; sr. Lv 26,11n; Ez 43,7; Zj 7,15]. Obrat „Kde bydlí satan“ [Zj 2,13] znamená: „Kde vládne satan“.

1Pt 3,7 překládá Žilka: „Muži, žijte v rozvaze pohromadě se svými ženami.“ V poměru mezi manžely nesmí vládnout mužova sobecká panovačnost, nerozumnost slepých pudů a vášní, nýbrž bdělý a pozorný ohled na to, co žena potřebuje a co je s to sama poskytnout. „B. v zlosti a závisti“ [Tt 3,3] = tráviti svůj život v zlobě a závisti.