Bezbožný

Bezbožný. Tímto slovem překládají Kraličtí několik hebr. výrazů, zvl. ráša', jež se ve SZ vyskytuje 261 krát a bývá překládáno i pojmem „hříšník“. Znamená původně toho, který byl před soudem prohlášen za vinníka a musí být odsouzen. Opakem „bezbožného“ je *„spravedlivý“. Bezbožný znamená toho, kdo nemá správný poměr k Bohu. Nemusí být vysloveným atheistou, ačkoliv bible i řecký pojem „atheos“ překládá výrazem „bezbožný“. Může jít spíše o praktickou bezbožnost krátkozrakých, soběstačných, poživačných a bezohledných, kteří nepřihlížejí k svému Učiniteli [Iz 22,11-14] a pro pýchu „nedbají na nic, protože všecko myšlení jejich je, že není Boha“ [Ž 10,4 sr. 14,1; Jr 5,4n]. Není v nich bázně před Bohem [Ř 3,10-18; sr. 1,30n], žijí na světě bez ohledu na Boha. Bible označuje za bezbožné i ty, kteří z pýchy zbožnili sami sebe anebo svůj výtvor, na př. stát [Ez 28,2; Dn 11,36; 2Te 2,4; Zj 13] anebo kteří z oposice vůči Bohu nahradili víru v Boha věrou v osud nebo v magické síly [Ko 2,16n; Ř 1,18-23; Ga 4,9]. Bezbožný je na druhé straně ovšem i ten, kdo je od Boha opuštěn, bez Boží pomoci [Ef 2,12]; propadl Božímu soudu [1S 2,9; 2S 23,6; Jb 8,22; Př 2,22; 10,27; Iz 11,4; 57,20], i když na čas vládne zemí a daří se mu dobře, což vyvolává ve spravedlivých těžké otázky a pochybnosti [sr. Ž 73; Ř 9-11]. NZ ovšem zdůrazňuje, že právě za bezbožné Kristus umřel [Ř 5,6; sr. Iz 55,7; Ez 3,18n; 18,20-23; 33,11].