Boaz

Boaz, jméno jednoho ze dvou měděných sloupů, vysokých 9.45 m [6.30 m v objemu], který postavil Šalomoun na levé straně síně chrámové [1Kr 7,15-21; 2Pa 3,15-17, Jr 52,21-23]. Jméno druhého sloupu bylo Jachin. Hlavice obou sloupů byly vysoké 2.60 m a byly zdobeny dvěma řadami po 100 granátových jablek. Sloupy pak stály na podstavcích, takže celková výška sloupu byla přes 18 m. Co tyto sloupy znamenaly v izraelském kultu, nevíme přesně. V pohanských kultech plodnosti souvisely podobné sloupy nějak s pohlavní silou. U jerusalemského chrámu měly spíše poslání kosmické a symbolisovaly oba vrcholky světové hory, jimiž se slunce každodenně vyhouplo nad obzor. Jeho paprsky padající do chrámu udávaly příhodný okamžik pro oběti a jiné úkony. Jako by byly znamením, že i Hospodin se svému lidu přiblížil a sídlí ve své svatyni. Navíc pak jest nutno si uvědomiti, že jerusalemský chrám byl co nejtěsněji spjat s dynastií Davidovců, takže byla vyslovena domněnka, zejména obou sloupů patrně tají začátek rodového orakula. Jachin by tedy znamenalo: „Hospodin utvrdí tvůj trůn na věky“ a Boaz: „V síle Hospodinově se bude král radovati“. – Pozoruhodnou domněnku vyslovil angl. theolog Rob. Smith [jež však zapadla mezi odborníky téměř nepovšimnuta], že totiž oba sloupy byly svým původem kadidlové oltáře. V tom případě by byly měly i velmi hluboký symbolický smysl, v duchu nejryzejší zvěsti mojžíšské: byly by obrazem „sloupu oblakového ve dne“ a „ohnivého sloupu v noci“, jímž Hospodin předcházel svůj lid cestou z Egypta do země zaslíbené [sr. Ex 13,21n; další podrobnosti v. Bič, Palestina II. 82 a 84.].