Bezpečně, -ý, -ost

Bezpečně, -ý, -ost, bez péče = bez starosti, beze strachu [1K 16,10], bez obav, že se něco nepříjemného stane; bezstarostný; bezstarostnost, zabezpečenost [Jb 5,24; 12,6; 21,9; Iz 32,18]. O b-ém bydlení [Lv 25,18n; Dt 12,10; 1S 12,11; Př 1,33; Jr 23,6; 33,16 a j.], spánku [Jb 11,18], odpočívání [Iz 14,30] a pod. O lehkomyslné bezstarostnosti Sd 18,7; Iz 32,9nn; 1Te 5,3. U Dn 11,24 má slovo b-ě význam „v čas pokoje, uprostřed míru“ [sr. Dn 8,25]. „Postavit v b-osti“ [Ž 12,6] = udělit spásu, poskytnout pomoc, záchranu. „Býti b-en“ v Ž 91,4 = najíti útočiště, u Dn 11,8 obstáti před někým, odporovat někomu. „Učiniti b-ým“ [Mt 28,14] = zbaviti obav, starostí. V 1S 23,14; 24,1.23 jde o vrcholek hory jako útočiště nebo o opevněné místo [sr. Sd 6,2; 1Pa 12,8.16; Jr 48,41, kde je totéž hebr. slovo přeloženo výrazem pevnost]. V Ž 59,2; 69,30 jde o překlad slovesa s-g-b [= býti vysoký, nedostupný] ve smyslu postaviti na vysoké místo, jež skýtalo bezpečí pro svou nedostupnost. Smysl Př 27,6 je ten, že rány od přítele jsou podníceny věrností [hebr. text mluví o „věrných“ ranách] a opravdovou příchylností [sr. Ž 141,5], kdežto nepřítel nešetří polibky, aby oklamal. LXX překládá: „Jest více důvěřovati ranám přítelovým než dobrovolným [štědrým] polibkům nepřítele“. Kraličtí překládají výrazy b-ě, b-ý, b-ost nejméně 10 různých hebr. kořenů.

Ve F 3,1 je tak přeloženo řecké asfalés [= pevný, spolehlivý, sr. Žd 6,19, kde je užito téhož výrazu o spolehlivosti kotvy duše]. „Vám však to bezpečné jest“ = vám to však dodá jistoty [Škrabal]. V 1J 4,17 b-é doufání = řecké parrésia [= otevřenost, na př. v řeči, jež nic nezamlčuje; radostná důvěra].