Heslo
Břečťan
Břečťan [Jon 4,6n]. Tak překládají Kraličtí hebr. kikájón, jež LXX převádí slovem kolokynthe [Colocynthis], t. j. tykev, turek. Byla to rostlina, jež rychle vzroste, ale také rychle uvadá. Jiní překladatelé se však domnívají, že zde jde o ricinus communis z čeledi rostlin pryšcovitých [česky: skočec], jenž se v řečtině a egyptštině nazývá kiki. Z Indie byl přenesen do jižní Asie a Egypta. Je to dvouletá bylina, jež dosahuje až 2 m výšky. Oddenek je fialově červený, dlanitě dělené listy, jednodomé květy perlově bílé v hustých hroznech, plody se skládají z ostnitých trojpouzdrých tobolek, z nichž každá obsahuje tvrdé, šedo-hnědé strakaté semeno s olejnatým obsahem. Šlo-li o tuto rostlinu, pak její rychlý vzrůst byl zázračný. Nezáleží ovšem v Písmu na nějakých údajích botanických, nýbrž na tom, co příslušným oddílem Bůh chce říci nám. Vědecké pátrání po tom, jaká rostlina byla původně míněna, nemá pro náboženské poslání textu žádného podstatného významu.