Blízko, blízký

Blízko, blízký, poblíž, u něčeho: zeměpisně a prostorově, na př. Gn 19,20; Dt 11,30 a j.; časově, na př. Iz 13,6; Jr 48,16 a j. Izraeli bylo připomínáno, že Bůh je mu b-o, kdykoli na něho zavolá v modlitbě [Dt 4,7; Ž 145,18; Iz 50,8]. Jeho blízkost mu byla patrná na jeho předivných skutcích [Ž 75,2]. Jeho slovo není něčím skrytým nebo vzdáleným. Bůh je zjevil, takže je tak b-o, že je mohou opakovat svými ústy a hovořit a uvažovat o něm [Dt 30,11-14; sr. Iz 45,19; Ř 10,6nn]. Boží spása je b-á těm, kteří se ho bojí [Ž 85,10]. Na druhé straně si modlitebník přeje, aby jeho slova byla b-á Hospodinu [1Kr 8,59], t. j. aby je Hospodin slyšel a vyslyšel. Iz 55,6 vyzývá Izraele, aby vzýval Hospodina, pokudž jest b-o, neboť může přijít čas, kdy se skryje. Izrael se přibližoval k Bohu v kultu [*Přiblížiti se], ale byl si vědom svatosti Hospodinovy [Nu 17,13]. Některým lidem je Bůh b-o rtům, t. j. mají ho plná ústa, ale srdci svými jsou daleko od něho [Jr 12,2]. Neboť Bůh je b-o jen těm, kteří jsou zkroušeného srdce [Ž 34,19]. Ti, kteří mu chtějí býti b-o bez proměny svého srdce, přivolávají na sebe jen Boží soud [Iz 58,2nn]. Neboť b-ost Boží znamená také b-ost jeho soudů, bezprostřední b-ost dne Hospodinova [Dt 32,35; Iz 13,6 aj.].

Obrat „přišli z b-a“ o bozích v Dt 32,17 znamená, že tito bohové byli teprve nedávno objeveni a vymyšleni. Věta „Zdali jsem já Bůh jen z b-a“ [Jr 23,23] naznačuje, že Bůh svým pohledem i zásahem člověka všude najde [sr. Ž 139,7-12; Jb 22,12nn]. Obrat „b-ý i daleký“ [Est 9,20; Iz 57,19; a j.] = všichni.

Někdy má výraz b-ý význam příbuzný, nejbližší soused, přítel [Ex 12,4; Lv 21,3; 25,25; a j.]; první po králi [Est 1,14]. Poněkud nejasný je význam výrazu b-ý u Ez 23,5.12. Může znamenat soused, ač Assyřané nebyli přímými sousedy Izraelců, nebo duchovně příbuzný, anebo prostě toho, kdo se „přiblížil“, „přistoupil“, obcoval s někým ve smyslu podobném jako v Gn 20,4; Ez 18,6; Lv 20,16 [sr. 2Kr 15,20; Oz 5,13; 7,11]. Prof. Cornill při změně jedné souhlásky v hebr. slově čte „proslavený“, pražský prof. Šanda čte „bojovný“.

V NZ-ě se užívá výrazů b-o, b-ý [*Přiblížiti se] velmi často k označení toho, že zaslíbené království Boží stojí bezprostředně přede dveřmi, nebo k označení jistoty, že se už plní zaslíbení Ježíšova a počíná věčný život [Mt 24,32n; Mk 13,28n; L 21,30n]. A poněvadž smrt Ježíšova byla znamením průlomu království Božího do tohoto světa, mívá výraz b-o v této souvislosti smysl eschatologický [Mt 26,18; Mk 14,42; sr. L 19,11; F 4,5]. Smrt a vzkříšení Ježíše Krista dává Pavlovi jistotu, že v jeho kázání je b-o Kristus jako slovo [Ř 10,8]. V Kristu se stali i věřící pohané b-ými Bohu a mají podíl na eschatologické skutečnosti Kristova království [Ef 2,13.17]. O zemi, která přese všechen životodárný déšť nedává žádnou úrodu, praví se v Žd 6,8, že je b-á zlořečení, t. j. že propadla Božímu soudu. Sr. Žd 8,13. Ve Zj 1,3; 22,10 je výraz „čas b-o jest“ označení bezprostřední b-osti království Božího, proměny věku, příchodu nového světa [sr. L 21,8]. *Blíže.