Heslo
Béla
Béla [= pohlcené, zkáza].
1. Jedno z pěti měst na rovině, které na přímluvu Lotovu [Gn 19,22] bylo zachováno a spolu s ostatními mělo společné jméno Ségor [Gn 14,2]. Leželo podle pověsti při Mrtvém moři.
2. Syn Beorův, král idumejský [Gn 36,32.33; sr. 1Pa 1,43] v Denaba, pravděpodobně vrstevník Mojžíšův.
3. Nejstarší syn Benjaminův [Gn 46,21; Nu 26,38] a otec čeledi Belaiovců [1Pa 7,6n; 8,1n].
4. Syn Azazův z pokolení Rubenova [1Pa 5,8].