Stvořiti

Stvořiti. Kral. tak ve SZ-ě překládají vesměs [až na Ž 90,2, kde je užito hebr. jálad = zroditi, v překladu Zemanově: „Dříve než se zrodily hory“] hebr. sloveso bárá’ jehož je užíváno výhradně o Boží tvůrčí činnosti, zvláště při stvoření světa a člověka [Gn 1,1.21.27; 2,3n; 5,1; 6,7; Dt 4,32; Ž 148,5; Iz 40,28; 45,12; 65,17; Am 4,13]. Pro stvoření světa a člověka má hebrejština ovšem ještě několik jiných výrazů, na př. nátá = rozprostříti, roztáhnouti [Jb 9,8; Ž 104,2; Iz 40,22; 44,24; 45,12; 51,13; Jr 10,12; Za 12,1], ’ásá [= udělati z dané látky, zhotoviti, na př. Gn 1,6n.16. 25 a j.], jásar [= modelovati, formovati, o činnosti hrnčířově, na př. Gn 2,7.8.19; Iz 45,9. 11.18; 49,5], kaná [o namáhavé činnosti, jíž se člověk zmocňuje věcí; tedy připraviti si, opatřiti si, dobýti si, vládnouti; o Bohu Gn 14,19.22; Dt 32,6], jásad [= založiti, utvrditi, 1Pa 16,30; Ž 93,1; Iz 45,18; Jr 10,12] a pod. Ale teprve sloveso bárá’ zbavilo Boží činnost všeho zlidšťování a plně vyjadřovalo to, k čemu dospělo SZ zjevení. Jde o Boží činnost, jež nemá žádné obdoby v oblasti lidské činnosti; nikoli zpracování dané hmoty, nýbrž o tvoření něčeho docela nového, neslýchaného, a to božskou zázračnou mocí. Téhož slovesa je užito nejen pro stvoření světa a všech jeho podrobností, nýbrž také o Božím zasahování do dějin [Ex 34,10, Kral. „Učiním divné věci, kteréž nejsou učiněny (hebr. bárá’) na vší zemi“; Nu 16,13, Kral: „Pakli něco nového učiní (hebr. bárá’) Hospodin“; sr. Iz 48,7]. Bůh neukončil svou stvořitelskou činnost stvořením světa a člověka; on si stvořil Izraele [Iz 43,7.15], tvoří srdce jednoho každého [Ž 33,15], on je ochoten stvořiti čisté srdce [Ž 51,12] i ovoce rtů, t. j. vyznání a chvalozpěvy k chvále Boží [Iz 57,19] a pokoj dalekému blízkému [Iz 57,19]. On tvoří kováře i zhoubce jako své nástroje [Iz 54,16], ale on si také stvoří nová nebesa a novou zemi, nový Jerusalem [Iz 65,17n] i lid, jenž bude chválit Hospodina [Ž 102,19]. *Stvoření. *Stvořitel.