Utvrditi

Utvrditi [se], utvrzení, -ý, utvrzovati. Stč. = opevniti, upraviti, upevniti: opevnění. Hebrejština má pro tyto výrazy čtrnáct slov, nejčastěji kún a kúm. Hebr. kún znamená původně státi zpříma, přeneseně: býti, existovati, v určitém tvaru *připraviti [sr. Nu 23,1; Jb 28,27; Ž 9,8; Ez 28,13], nachystati, založiti, *sformovati (nč. zformovati) [Ž 119,73], na př. svatyni [Ex 15,17], město [Ab 2,12], lid [Dt 32,6], zemi [Ž 119,90; Iz 45,18], okršlek světa [Jr 10,12; 51,15], nebesa [Př 3,19], měsíc a hvězdy [Ž 8,4]; ale také upevniti, pevným učiniti, na př. člověka spravedlivého [Ž 7,10], jeho kroky [Ž 40,3], krále [1Kr 2,24], jeho dynastii [Ž 89,5], království [1S 13,13; 2S 7,12; Iz 9,7; 1Pa 17,11; 28,7; 2Pa 12,1; 17,5], trůn [2S 7,13], město [Ž 87,5], pravdu [Ž 89,3], nebo znovuzříditi [Iz 62,7], *potvrditi [Ž 103,19] a pod.

Hebr. kúm [= zdvihnouti se a státi] znamená v určitém tvaru dáti pevný základ něčemu, na př. smlouvě [Gn 9,17; 17,7.19.21; Ex 6,4; Lv 26,9; Dt 8,18; Ez 16,62], přísaze [Gn 26,3; Nu 23,19], slovu [1S 1,23], takže u-iti může znamenat i splniti, dodržeti [sr. Dt 9,5; 2Pa 6,10, kde je totéž hebr. sloveso překládáno výrazem ‚splniti‘, ve 2S 7,25 výrazem ‚naplniti‘, Neh 9,8, u Jr 44,25 výrazem ‚plniti‘, podobně 2Kr 23,3.24], vykonati [sr. Jr 23,20; 30,24, v hebr. totéž sloveso] a pod.

Ostatní hebr. výrazy, překládané Kral. uvedenými slovy, jsou řidší anebo ojedinělé. Tak hebr. tvar slovesa cházak [= pevně svázati; býti pevný] může znamenat posíliti, učiniti silným [na př. království, 2Pa 11,17, závory bran, Ž 147,13], podporovati, pomáhati [knězi ve službě, 2Pa 35,2], zpevniti [hřebíky, Iz 41,7; kladivy Jr 10,4; stěžeň bárky, Iz 33,23; stanové kolíky, Iz 54,2], zesilovati [2Pa 34,10] a pod. Hebr. ‘ámad [= přistoupiti, státi] může v určitém tvaru znamenat učinit, aby něco stálo, postaviti, nechat stát, zachovati, uchovati [na př. Jerusalem, 1Kr 15,4, Izraele, 2Pa 9,8, nebesa Ž 148,6; sr. Ex 9,16, kde je totéž sloveso překládáno výrazem zachovati], potvrditi [Ž 105,10]. – Sloveso ’áman [= býti spolehlivý, stálý] je tak přeloženo ve 2S 7,16; sloveso ‘ámas [= býti silný, upevniti] u Iz 35,3; sloveso básar [= býti nepřístupný; učiniti nepřístupným] u Iz 22,10; sloveso sámak [= podepříti] v Ž 51,14; 112,8, a pod. Všecky tyto výrazy mluví převážně o činnosti Boží ve světě a na člověku, s nimiž Bůh provádí své plány tak, že jejich uskutečnění se nemůže nic postaviti v cestu. Také v NZ-ě jde o deset různých nebo vzájemně významem podobných výrazů, nejčastěji tvary sloves stérizein, stereún – pevně položiti, upevniti [L 16,26], zpevniti [Sk 3,7], učiniti silným, dodati síly [Sk 7,16; Ř 16,25], býti posilňován [Sk 16,5], posilniti [1Te 3,13; 2Te 2,17; 3,3; 1Pt 5,10], pevně založiti [2Pt 1,12]. Toto posílení se týká hlavně víry, jež může růst, ale také hynout [1Tm 1,19]. Proto apoštolům tolik záleželo na tom, aby sbory i jednotlivci byli upevňováni ve víře a trvali u víře, a radovali se, když ve sborech viděli pevnost víry [Ko 2,5]. Být utvrzen ve víře je tolik jako být utvrzen v pravdě [2Pt 1,12]. Ovšem, jen Bůh je mocen utvrditi zjevením svého tajemství [vykupitelského díla Kristova, Ř 16,25] v každém dobrém činu i slovu, jež plynou z víry [2Te 2,17], ve svatosti [1Te 3,13], v pravdě [2Pt 1,12], ve víře [Ko 2,7; sr. Ž 10,17], i když k tomu používá lidských prostředníků, kteří přinášejí zvěst evangelia, a předpokládá poslušnost [Sk 16,5]. Věřící jsou povinni utvrzovat druhé. Jinak jejich skutky nejsou plné před Bohem [Zj 3,2].

Pevnost víry předpokládá, že člověk stojí na pevném základě NZ zvěsti a je vkořeněn v Krista. Tuto myšlenku vyjadřuje řecké sloveso bebaiún, bebaiústhai [= upevňovati, dát pevný základ, býti pevně založen] v Ko 2,6n [sr. 1K 1,8, kde je užito téhož slovesa]. Ovšem, tato řecká slovesa mohou také znamenat vyhlásiti za platné, stvrditi, potvrditi. Ap. Pavel i v okovech hájil a utvrzoval evangelium, t. j. vystupoval jako svědek pro skutečnost, platnost zvěsti o Kristu [F 1,7]. Podobně Žd 2,3 se mluví o těch, kteří stvrdili, t. j. za platné prohlásili to, co nejprve hlásal sám Kristus. Stvrzovali to znameními a divy, různými zázraky a dary Ducha sv., jimiž se Bůh k jejich svědectví hlásil. I církev svou existencí dává víře a myšlení jednotlivců pevný základ svým vyznáním a vyznáváním. 1Tm 3,15 ji nazývá ‚sloupem a utvrzením‘, sloupem a pevností, základem pravdy [řecky hedraióma = to, co je neotřesitelné].

Řecké sloveso kyrún v Ga 3,15 je vzato z právního života. Znamená ‚zjednati právní platnost‘. Jde o poslední vůli, jež po nabytí právní platnosti nemůže být zrušena ani rozmnožena o nějaký dodatek. Pavel s touto poslední vůlí srovnává Boží sliby, dané Abrahamovi a jeho ‚potomkovi‘. Těmto slibům, zvláště že spravedlivý bude živ z víry, dal Bůh právní platnost, jež nemůže býti zrušena ani vydáním Zákona Mojžíšova. Téhož slovesa je užito také ve 2K 2,8. Jde o hříšníka, který byl z církve vyloučen, ale činil pokání. Pavel vyzývá Korinťany, aby nyní učinili nové usnesení a veřejně stvrdili lásku k němu, takže by opětovná láska nabyla platnosti a zavazovala všecky údy církve.

2Tm 4,17, kde je užito řeckého slovesa pléroforein [= naplniti; přivésti k plnému přesvědčení, v pass.: býti zcela proniknut něčím], překládá Žilka: „Pán mi přispěl a dal mi sílu, aby bylo přesvědčivé mé kázání“, Škrabal: „Aby se skrze mne hlásání [evangelia] dokonalo a aby [je] slyšely všechny národy“ Řecké nomothetein v Žd 8,6 znamená uzákoniti. Řecké karterein [= býti silný, vytrvati] v Žd 11,27 popisuje víru, která dává vytrvalost i v nebezpečných okolnostech. Mojžíš měl víru, protože ‚jako by viděl Neviditelného‘, t. j. okoušel jeho přítomnost, třebas byl neviditelný. Tato víra mu dala možnost vytrvat ve svěřeném úkolu. – Konečně v Ř 14,4 je tak přeloženo řecké histanein = postaviti na nohy. Bůh může i slabého ve víře postaviti pevně, a proto nemá nikdo práva takového člověka odsuzovat, pokud náleží Pánu.