Potvrditi, potvrzovati

Potvrditi, potvrzovati. Ve smyslu utvrditi, dodati stálosti, upevniti, posilniti [hebr. ‘ámas Dt 3,28, sr. Ž 89,22; Iz 41,10; zmocňovati, utvrditi rozechvělá kolena Jb 4,4; Iz 35,3; hebr. ‘ázaz Ž 68,29; podle některých: „Ukaž se silným v tom, co jsi mezi námi vydělal“; hebr. kún = podporovati dílo Ž 90,17; upevniti, utvrditi Iz 62,7]. Ve smyslu dosvědčiti jako pravdu, schváliti, zaručiti, stvrditi, ratifikovati [hebr. tvar slovesa kúm – postaviti, zdvihnouti; Nu 30,14.15], prohlásiti za platné [Rt 4,7; Est 9,32]. Když Bůh něco potvrzuje, zároveň to uskutečňuje, postavuje a splňuje [na př. slovo Ž 119,38; Iz 44,26; Jr 28,6; 29,10; sr. Dt 9,5; Jr 23,20; 30,24; smlouvu Ez 16,60.62; sr. Gn 6,18; 9,9.11.17; 17,7.21 a j., kde uzavříti smlouvu je vyjádřeno týmž hebr. slovesem, jež Kral. jinde překládají výrazy potvrditi, vzdělati, sr. Iz 58,12; 61,4]. Hebr. chátam [= opatřiti pečetí, zapečetiti Jr 32,10] je u Neh 9,38; 10,1 překládáno výrazem potvrzovati.

NZ řecký výraz bebaiún [= upevniti, utvrditi] je vzat z oblasti právní. Bebaiósis je označením záruky, kterou dává prodávající kupujícímu, že prodávaný majetek není zatížen nějakým dluhem nebo závazkem vůči třetí osobě. Tohoto výrazu je užito Žd 6,16, jež Žilka překládá: „Přísaha je jim zárukou, která končí každý odpor“, Hejčl-Sýkora: „Skončením všech jejich rozepří, aby věc byla naprosto jistá, bývá přísaha“. Tak také Bůh své zaslíbení, které dal Abrahamovi a jeho potomkům u víře, stvrdil přísahou, takže věřící mohou mít naprostou jistotu Boží přízně za bezpečnou naději. Jako ve SZ, tak i v NZ to, co potvrzuje Bůh, činí současně skutečným, platným, působivým, takže se plní Boží slovo i jeho zaslíbení. Podle Ř 15,8 se stal Kristus potvrzením, t. j. splněním Božích slibů, daných praotcům, a tak podal důkaz Boží pravdivosti [Kral. pravosti]. Praví-li Pavel v 2K 1,21, že „Bůh potvrzuje nás s vámi v Kristu“, užívá nejspíše křestní terminologie. Žilka překládá: „Bůh sám nás utvrzuje spolu s vámi v Krista“. Ještě lépe překládá W. Bousset: „Ten s vámi činí nezcizitelným majetkem Kristovým a pomazal nás, je Bůh“. Doslova: „který nás učinil pevnými v Kristu“, t. j. věrnými jeho učedníky, takže mu čím dál tím nerozlučněji náležíme [sr. Ef 4,14n; Ko 2,7; Žd 13,9]. U Mk 16,20 nejde o to, že by divy potvrzovaly platnost kázaného slova, nýbrž o to, že kázání slova je uváděno v platnost těmito divy; jde o vyjádření způsobu, jak se kázané slovo projevovalo.

Řecké stérizein [= posíliti, podpírati, upevniti] je překládáno výrazem potvrditi u L 22,32; Sk 18,23; 1Te 3,2; Jk 5,8 [jinde utvrditi, na př. L 16,26; Ř 16,25; 1Te 3,13; 2Te 2,17; 3,3; 1Pt 5,10; 2Pt 1,12; Zj 3,2; nebo utvrzení, na př. Ř 1,11]. Je to sloveso souznačné se slovesem bebaiún až na to, že nepatří do oblasti právní. Jde o utvrzování bratří, aby nekolísali ve věrnosti [L 22,32, sr. J 21,16-18], o posilování učedníků [Sk 18,23; 1Te 3,2], o upevnění srdce, t. j. vzmužení vzhledem k blížícímu se příchodu Páně [Jk 5,8].

Řecké sfragizein [= opatřiti pečetí, zapečetiti Mt 27,66; Zj 10,4; 20,3; 22,10; zpečetiti ve smyslu osvědčiti, dosvědčiti J 3,33] je překládáno u J 6,27 výrazem potvrditi o Kristu, jehož pravost Bůh dosvědčil svou pečetí. Míněno je tu vybavení Duchem sv. při křtu [Mt 3,16n; sr. 2K 1,22; Ef 1,13; 4,30; Zj 7,3, kde totéž sloveso je překládáno výrazem „znamenati“]. U L 11,48 je přeloženo českým „potvrzovati“ řecké syneudokein [= souhlasiti, schvalovati]. Řecké symbibazein [= shrnouti, poučovati, vysvětlovati, vyučovati 1K 2,16; dokazovati] je přeloženo výrazem potvrzovati ve Sk 9,22. Žilka překládá: „Saul si počínal tím mocněji a uváděl do úzkých Židy svými důkazy, že Ježíš je Kristus“. Výrazem potvrzovati překládají Kral. ještě řecké sloveso diischyrizesthai [= určitě tvrditi] L 22,59; Sk 12,15.