Heslo
Pravost
Pravost, stč. jak co býti má, správnost; spravedlnost. „V pravosti“ = ve spravedlnosti, spravedlivě [Ž 9,9; 72,2; 111,8; Iz 11,4]. „Země pravosti“ [Iz 26,10], t. j. země, v níž je vše uspořádáno podle Božího Zákona. Ani dobré zákony a příklady, panující v takové zemi, nenapraví hříšníka a nenaučí ho spravedlnosti. „Pravost nemá průchodu“ [Iz 59,14] = upřímnost, poctivost nemůže vstoupiti. „P. srdce“ = upřímnost, poctivost srdce [Dt 9,5] ve smyslu osobní zbožnosti [sr. 1Kr 9,4].
Ř 15,8 je užito slova alétheia [pravda], a proto je správnější překlad Žilkův: Kristus se stal služebníkem obřezaných „na důkaz Boží pravdivosti, aby stvrdil sliby dané praotcům“ Žd 1,8 mluví o Božím žezle [Kral. berle] jako o žezle p-i, doslova: přímosti, t. j. spravedlnosti.