Heslo
Středmost, středmý
Středmost, středmý. Tak překládají Kral. čtyři řecké výrazy, nejčastěji sófronein [= býti rozumný, rozvážný; jednati rozumně, ukázněně, Ř 12,3; Tt 2,6; 1Pt 4,8] a sófrosyné [= rozumnost, rozvážlivost, umírněnost, ukázněnost, Sk 26,25; 1Tm 2,9.15]. Je to protiklad blouznění, blouznivosti [Sk 26,25n], nápadnosti [skromně, 1Tm 2,9.15], duchovní nadutosti [Ř 12,3], nerozvážnosti a neukázněnosti [Tt 2,6], prostopášnosti [1Pt 4,8, sr. s v. 3 n]. Řecké néfalios [= bez vína, původně o obětech, pak ve smyslu střízlivý o obětníkovi, sr. Lv 10,8-10] označuje u biskupů [1Tm 3,2] a jejich manželek střízlivost mysli a sebeukázněnost, potřebnou k vykonávání posvátné služby v církvi, aby bděle dovedli předvídat, čeho je třeba v práci [sr. 1Te 5,6-8; Tt 2,2]. Řecké enkrateia [= sebevláda, ukázněnost, zdrželivost, na př. sportovců, sr. 1K 9,25] značí v Ga 5,22 opak toho, co je vypočteno v seznamu neřestí v Ga 5,19n jako skutků těla. Středmost [enkrateia] je počítána mezi ovoce Ducha a je nutno odlišiti od stejně nazvané řecké ctnosti, jež je výsledkem svémocné sebekázně. *Zdrželivost.