Snášení, snášeti, snésti

Snášení, snášeti, snésti. Tato slova mají v češtině i v hebrejštině a řečtině rozličný význam. Mohou znamenat dohromady snositi, přinášeti, shromážditi [např. desátky 2Pa 31,12; Mal 3,10; sbírku 2Pa 24,6; peníze 2Pa 34,14; snopy Jb 24,10; Ž 126,6], ale také něco odnésti, dopraviti shora dolů, někomu nechat sestoupit [např. do pekla, 2S 2,6; do „jámy“, Ez 32,18], podrobovati se, trpěti [1Kr 2,26], vydržeti, nésti [Př 18,14 a], zabezpečiti [potravou Gn 36,7; sr. „opatrovati“ v Gn 47,12; 1Kr 4,7, „krmiti“ v 1Kr 17,4; „živiti“ v 1Kr 17,9], vystáti, strpěti, vydržeti [např. rozhněvání Boží, Jr 10,10; den Hospodinův, Jl 2,11; Mal 3,2; buřičské činy, Am 7,10; hrůzy Ž 88,16; útržky Ž 55,13; Jr 31,19; hřích Lv 19,17; Joz 24,19; nemoc Jr 10,19; protivenství Pl 5,5; ducha zkormouceného Př 18,14 b apod., Př 30,21]. Ž 38,18 překládá přesněji Zeman: „Jsem totiž blízko zhroucení [doslovně: mám namířeno k pádu] a má bolest je stále přede mnou“. Ve SZ jde o překlad sedmi různých výrazů. V NZ je tak přeloženo jedenáct řeckých sloves a jedno podst. jméno, jež až na sloveso symferein [= dohromady snositi, Sk 19,19] znamenají míti trpělivost, trpěti, dát si líbit [Mt 17,17; 1K 4,12; 2K 11,4.19n; Ef 4,2; Ko 3,13], podstupovati [např. soužení, 2Te 1,4], vystáti něčí chování [Sk 13,18, kde je užito podle některých rukopisů slovesa tropoforein, podle jiných trofoforein – pečovat o obživu. Žilka proto překládá: „Pečoval o jejich obživu“, sr. Dt 1,31], ujímati se [Sk 20,35], nésti [Ř 9,22], vydržeti [Žd 12,20], přestáti [např. protivenství, 2Tm 3,11; Žd 10,32], obstáti, býti vytrvalý [Jk 1,12], vytrpěti [Ju 1,7] apod.

Ježíš Kristus přišel k pokolení nevěřícímu a zvrácenému, musel však s ním míti trpělivost, dokud nebude odvolán od svého zdánlivě neúspěšného díla [Mt 17,17; Mk 9,19; L 9,41]. Věřící mají býti jeden ke druhému snášeliví v lásce a tak osvědčovat své povolání a vyvolení [Ef 4,2; Ko 3,13]. Ap. Pavel v 1K 4,12 ukazuje na to, že každé protivenství vydržel, a to s žehnáním a přímluvnou modlitbou [sr. Mt 5,10n.44]. Chlubí se věřícími v Tesalonice, že si tak počínali také oni [2Te 1,4]. Řecké anechesthai, jehož bylo užito ve všech citovaných místech tohoto odstavce, může znamenat také přijmouti [např. slovo napomenutí, Žd 13,22], dát si líbit [2K 11,4.19; posnésti 2K 11,1].

Řecké hypomenein označuje trpělivé očekávání [sr. 1K 13,7], trpělivou vytrvalost a pevnost i v utrpení. Nejde tu jen o pasivní snášení, nýbrž o aktivní osvědčení víry [1Pt 2,20n] v následování šlépějí Ježíše Krista [sr. Sk 14,22; 2K 6,4n]. V tom směru se cítil Pavel zavázán, aby dával svým životem příklad vyvoleným [2Tm 2,10]. *Snášelivost. Není divu, že tato trpělivá vytrvalost [Kral. „snášelivost“, 2Tm 3,10; Tt 2,2] tvoří v NZ jednu ze základních „ctností“ křesťanových právě tak jako víra, naděje a láska, při čemž „snášelivost“ má nejblíže k naději [1K 13,13]. Tato křesťanova trpělivá a nadějná vytrvalost nepochází z jeho vlastní síly, ale je mu darována Bohem [sr. Ko 1,11]. Proto Pavel nazývá Boha Bohem „snášelivosti“, tj. dárcem trpělivosti [Ř 15,5]. Žd 10,32.36 vyzývá čtenáře, aby svou trpělivou vytrvalost uchovali nejen pohledem na to, jak Kristus snášel kříž [Žd 12], ale i jako výchovnou Boží kázeň [Žd 12,7], jež vede k dosažení Božích *slibů [Žd 10,36 sr. Jk 1,12]. V 2K 1,6 připomíná Pavel, že snášení týchž trápení spojuje věřící zvláštním poutem a vede k potěšení a podporuje vědomí spásy. Ovšem, Bůh zná naši slabost. Proto se stará, aby zkoušky nebyly nad naši sílu. „S pokušením dá i východisko, abyste mohli snésti“ [řecky hypoferein, 1K 10,13 v překladu Žilkově]. *Trpělivost.

Řecké stegein znamená původně přikrýti, potom i přikrýti mlčením, nechat si pro sebe. V tom smyslu jest snad rozuměti 1K 13,7: láska přikrývá mlčením [„nevytrubuje“] vše, co je u druhých nepříkladné [sr. 1Pt 4,8]. Ale stegein může v pozdější řečtině znamenat také strpěti, ovšem ne z lhostejnosti proti zlu, ale z vědomí, že nad bližním a jeho nedostatky stojí vševědoucí, vše proměňující Bůh.

Řecké bastazein [= nésti, zdvihnouti, unésti] je spojeno s představou tíže, nesnadnosti [sr. J 19,17; Sk 15,10]. Praví-li tedy Ježíš u J 16,12, že nemohl povědět učedníkům všecko, protože by to ještě nemohli snésti, unésti, naznačuje tím, že byli ještě neschopni vše pochopit, a že teprve postupně je Duch sv. uvede v plnou duchovní pravdu. *Shovívání, shovívati.