Smířen, smíření, smířiti se

Smířen, smíření, smířiti se. Řecké diallassein, které se v NZ vyskytuje pouze v Mt 5,24, znamená původně zaměniti, vyměniti, směniti stejné protihodnoty, přeneseně ve tvaru pasivním smířiti se, tj. usilovati o to, aby rozhněvaný bratr, který zatím nehledá pokoje a má něco proti nám, zanechal nepřátelství. Podobný význam má řecké katallassesthai. V 1K 7,11 přikazuje Pavel, aby rozvedená žena zůstala nevdaná anebo aby se smířila s mužem, a uvádí to jako přikázání Páně [sr. Mt 5,32; Mk 10,11nn; L 16,18]. Zvláštního významu nabývá sloveso katallassein a podobně apokatallassein v poměru Boha a člověka. Jde tu o radikální změnu tohoto poměru: z nepřátel, slabých [Kral. „mdlých“], hříšných [Ř 5,6.8.10] a odcizených [Ko 1,21] se stávají blízcí přátelé. Přitom všecka iniciativa je v Bohu. Smíření je jeho dílo. Jsme smířeni s Bohem skrze smrt Ježíše Krista [Ř 5,10; 2K 5,18n], takže jsme se stali v něm Boží *spravedlností [2K 5,21]. Smíření a ospravedlnění jsou tudíž souběžné výrazy [sr. Ř 5,9 s Ř 5,10]. Bůh, jehož hněv se zjevuje proti každé nepravosti [Ř 1,18-32; 2,2.5], ze své milosti a pro Krista nepočítá hříchy [2K 5,19] těch, kteří se dají jím smířit [2K *5,20], tj. přijmou Bohem nabídnutý mír [Ř 5,11], a skrz naskrz obnovuje člověka, takže je ovládán a držen láskou Kristovou [2K 5,14, sr. Ř 5,5], nežije už sám sobě, ale tomu, který za něho umřel a vstal z mrtvých [2K 5,15], zemřel hříchu a stal se novým stvořením [2K 5,17]. Smíření, jež způsobuje Bůh, neznamená jen zrušení nepřátelství, nýbrž úplně novou skutečnost v poměru k Bohu a v Božím poměru k člověku. Boží láska je *rozlita v srdci člověka skrze Ducha sv. [Ř 5,5]. Toto smíření je Bohem nabízeno skrze kázání evangelia [„slovo smíření“, 2K 5,19n, „služebnost [s]míření“, 2K 5,18] a to všem [„světu“ 2K 5,19] bez výjimky. Dočasné zavržení Židů mělo za účel nabídnouti smíření světu [Ř 11,15]. Tato nabídka doposud trvá a má za cíl „smířiti veškerenstvo“ [Kral. „všecko“], mezi něž počítá Ko 1,20 „bytosti ať pozemské ať nebeské“ [Žilka; sr. Ef 1,10]. Smíření s Bohem ve svých důsledcích znamená odstranění přehrad mezi lidmi, především mezi Židy a pohany [Ef 2,12-19].

Viz též: *Mír. *Oběť. *Očišťování. *Smírce.