Spatřiti, spatřovati

Spatřiti, spatřovati. Tato slovesa měla ve stč. několikerý význam, nejčastěji shlédnouti, ohledati, pozorovati a uvažovati. Ve SZ tak překládají Kral. deset různých hebr. výrazů, nejčastěji rá'á = *viděti [2S 22,11; Jb 19,27; 33,28; Ž 64,6; Př 29,16; Ez 20,28; Mi 6,9 aj.], popatřiti [Gn 13,10; Lv 13,3; Kaz 2,12], podívati se [Ex 3,3; Ž 113,6], pohleděti [Nu 27,12]. V básnictví se místo rá'á užívá hebr. cházá [Ž 58,9], jež jinak označuje prorocké vidění u vytržení ducha. Žalmisté užívají tohoto výrazu, když mluví o postřehování slávy Boží [Ž 27,4; 63,3] nebo jeho tváře [Ž 17,15]. Hebr. nábat znamená pozorně pozorovati [Ž 10,14; 91,8; 94,9; 119,18]; hebr. šúr [= choditi sem a tam] je užito ve 2Pa 16,9 o očích Hospodinových, jež při pozorném pozorování se pohybují sem a tam po celé zemi [sr. Za 4,10]. Totéž sloveso překládají Kral. u Dn 12,4 „pilně zpytovati“. Hebr. šúr znamená pozorování z vyvýšeného místa [Jb 34,29; 35,5], hebr. bín [= oddělovati, rozeznávati a tím rozuměti] je užito v Ž 33,15. Pro výzvědnou službu a činnost má hebrejština tři výrazy, které Kral. překládají slovesy s., s-ovati: chákar [= prozkoumati, Sd 18,2], sáfá [= číhati; pozorně pozorovati, Př 15,3] a túr [= obejíti, propátrati, Nu 13,3]. Hebr. súm možno překládati výrazem všimnouti si [Jb 1,8].

V souvislosti s nezobrazitelností Boží [Ex 20,4] a výroky o nemožnosti spatřit Boží tvář [Ex 33,20.23] dlužno chápati všechny výroky Písma o vidění, spatřování Boha. I když je terminologie převzata z kultické řeči, v níž šlo skutečně o patření na nějaký obraz božstva ve svatyni, u Izraelců výraz „spatřovati Boha“ neznamenal zrakové vnímání, ale okoušení jeho blízkosti, především ovšem ve svatyni [Ž 63,3], takže „spatřovati Boha ve svatyni“ může prostě znamenat „jíti do svatyně“ [sr. Ž 42,3], dostat se do Boží blízkosti [sr. 2S 21,1; Ž 27,8; Oz 5,15]. Ale ovšem, ve svatyni byla truhla Hospodinova, „sláva Boží“ [sr. 1S 4,21]. L. Köhler myslí dokonce na zvěst o moci a síle Boží, jež se za určitých okolností ozývala při bohoslužbách. Ani v Nu 12,8 nejde o pří-mé vidění Boha [Kral. „podobnost Hospodi-novu spatřuje“], nýbrž vzhledem k Ex 3,6 a Ž 17,15 a zvl. k Dt 4,12.15 o okoušení revelační přítomnosti Boží [*Hospodin. 217]. LXX překládá: „Slávu Hospodinovu spatřuje“ [*Sláva]. Přitom tato podobnost Hospodinova je postřehována v jasném vědomí Boží vůle [sr. Ž 17,15; Mt 5,8]. Mojžíš se lišil od většiny proroků tím, že nepotřeboval k postřehnutí vůle Boží ani vidění, ani snů, protože Bůh s ním mluvil „ústy k ústům“. Obšírněji o vidění Boha viz *Viděti.

Podle Ž 97,6 je možno i pohanům postřehnout něco ze slávy Boží, ježto nebesa oznamují jeho spravedlnost [sr. Ř 1,20nn]. Podle těžko srozumitelného místa u Mi 6,9 „moudrost spatřuje *jméno tvé“. Kral. tu sloveso spatřovati chápou ve smyslu rozvažovati a poznamenávají: Moudrost „rozvažuje a cítí, jak jsi ty hrozný v soudech a pomstách svých, a tebe i slova tvého sobě draze váží“. Heger navrhuje překlad: „Moudrost je strach z tvého jména“, ale prohlašuje to za vsuvku do původního textu.

V NZ jde o slovesa anatheórein [= důkladně prohlédnouti, Sk 17,23; pozorně sledovati, Žd 13,7], theásthai [= zříti, viděti, Sk 1,11; 1J 1,1; 4,12], epopteuein [= pozorovati, a to tak, že to vede k přesvědčenosti, 1Pt 2,12; 3,2], periblepesthai [= hleděti vůkol, obezříti, Mk 11,11], proorán [= dříve spatřiti, Sk 21,29; míti před očima, Sk 2,25, sr. Ž 15,8] a katanoein [= všimnouti si s rozvahou, pozorovati celou bytostí, L 12,24; pozorovati duchovním zrakem a tak porozuměti a odvoditi pro sebe důsledky, Žd 3,1; Jk 1,23]. Citovali jsme většinou jen ta místa, kde Kral. příslušné řecké výrazy tlumočí slovesy s., sovati.

U slovesa theásthai nejde jen o pouhé vnímání zrakem, ale o láskyplné, vděčné, ale také užaslé sledování, jež člověka proměňuje ve svědka [Sk 1,11; 1J 1,1]. Ovšem Boha v tomto smyslu není možno spatřit [1J 4,12].