Sádoch

Sádoch [= spravedlivý].

1. Syn Achitoba [2S 8,17], který odvozoval svůj rodokmen od Eleazara, syna Aronova, jehož byl jedenáctým potomkem [1Pa 24,3]. Pomáhal Davidovi s celým svým rodem v boji proti Saulovi [1Pa 12,27n] a stal se na počátku vlády Davidovy veleknězem spolu s Achimelechem, synem Abiatarovým [2S 8,17]. Za Absolonovy vzpoury zůstal věren Davidovi na jeho útěku z Jerusalema. S. i levitové vyšli i s truhlou smlouvy s prchajícím, leč na výslovný rozkaz Davidův navrátil se do Jerusalema, aby se stal zprostředkovatelem mezi králem a Chusaiem Architským [2S 15,24-29]. Po smrti Absolonově S. a Abiatar měli největší zásluhu o to, že byl David jako král opět povolán do Jerusalema [2S 19,11-15]. Když David zestárnul a syn jeho Adoniáš, podporován Abiatarem a Joabem, chtěl uchvátiti trůn, pomazal S. na přání Davidovo za krále Šalomouna [1Kr 1,7n.32-45], Šalomoun pak, nastoupiv vládu, svrhl Abiatara s kněžství a ustanovil S-a za nejvyššího kněze [1Kr 2,26nn; sr. 4,4]. I po pádu království uchoval si hrdý rod S-ův prvenství mezi ostatními. Kněžská strana saducejská v době hellenistické považovala S-a za svého praotce. Nejvyšší kněží až do doby makkabejské byli bráni z tohoto rodu. Podle Ez 40,46; 43,19; 44,15 jsou jedině synové S-ovi oprávnění kněží, zatím co ostatní levitové byli degradováni na jejich pomocníky

2. Velekněz, otec Sallumův [1Pa 6,12], syn Achitobův [Ezd 7,2; sr. 1Pa 9,11; Neh 11,11]

3. Otec Jerusy, matky Jotamovy a ženy krále Uziáše [2Kr 15,33; 2Pa 27,1].

4. Syn Baanův [Neh 3,4], který pomáhal při znovubudování zdí jerusalemských a podepsal smlouvu s Hospodinem [Neh 10,21]

5. Syn Immrův [Neh 3,29], kněz, který opravoval zdi jerusalemské naproti svému domu, snad totožný s tím, jenž spravoval sklady, vzniklé odváděním desátků [Neh 13,13].

6. Předek Ježíšův, žijící po návratu Židů ze zajetí babylonského [Mt 1,14].