Síň, síňce

Síň, síňce. Většinou označení uzavřeného, ale nekrytého prostoru [hebr. chásér], nádvoří, dvorů u soukromých domů [Neh 8,16], královských paláců [1Kr 7,8n.12; Jr 32,2; 33,1; 37,21; 39,15], před královskou komnatou nebo komnatami [Est 4,11; 5,1; 6,4] nebo kolem stánku úmluvy a chrámu [Ex 27,9; 40,8; 1Kr 6,36]. Prostor kolem chrámu byl rozdělen na dvě síně [nádvoří, 2Kr 21,5]. Proto se často mluví o síních, síňcích Hospodinových [Ž 65,5; 84,3.11; 92,14; 96,8; 116,19; Iz 1,12; 62,9]. Síně soukromých, tím spíše královských domů a chrámu bývaly opatřeny studnami.

Někdy však jsou míněny kryté ochozy, kolonády, jejichž kryt byl podpírán sloupořadím [1Kr 7,6n]. Někdy takové sloupořadí bylo i ve vyvýšeném patře [Sd 3,23 užívá hebr. výrazu, který se vyskytuje pouze na tomto místě, takže jeho význam je nejistý]. Nejproslulejší krytá kolonáda biblická byla při vých. průčelí Šalomounova chrámu [1Kr 6,3; Ez 8,16; Jl 2,17]. V chrámu Herodově byla také kolonáda, nazývaná „síňce Šalomounova“ [J 10,23; Sk 3,11; 5,12]. V této s-i na vých. straně chrámu se obyčejně shromažďovali učedníci Ježíše Krista, dokud nebyli vyloučeni z židovské náboženské pospolitosti. V 1Kr 17,19 jde o podkrovní světničku nebo spíše o přístřeší, zřízené na ploché střeše orientálního domu [hebr. ‘lijjá, řecky hyperóon, Sk 1,13; 9,37.39; snad také Sk 20,8].

Řecké aulé znamená otevřené nádvoří [dvůr veleknězova paláce Mt 26,3.58.69; Mk 14,54(Kral. dvůr).66; (u Mk 14,68 je tak přeloženo řecké proaulion – předdvoří); L 22,55; J 18,15; u Mk 15,16 jde o nádvoří pretoria, t. j. sídla Pilátova. *Rathouz], sloužící někdy také za shromaždiště ovcí, takže Kral. tentýž řecký… výraz překládají slovem ovčinec, Žilka ohrada [J 10,1.16]. U soukromého domu jde o dvůr [L 11,21], u chrámu o předsíň, zevnější dvůr [Zj 11,2], vyhrazený pro pohany [*Chrám].

Řecké katalyma znamená původně místo, kde se vypřahali koně pro přenocování [L 2,7 mají Kral. hospoda = útulek pro pocestné], pak všeobecně přístřeší se zaopatřením [L 22,11; Mk 14,14].