Heslo
Stýskání, stýskati (si), stýskavý
Stýskání, stýskati (si), stýskavý. Stč. sloveso stýskati [si] znamená teskliti, zastonati v duchu, zarmoutiti se, reptati [Nu 11,1; Pl 3,39], býti nespokojen, omrzen; stěžovati si, žalovati. Stýště se mi = jest mi teskno, nelíbí se mi, omrzelo mne [Gn 27,46; Jb 10,1 v překladu Hrozného: „Jsem syt svého života“]. „Nestýště se mi“ [F 3,1] = není mi obtížno. „Duše má stýskala sobě s nimi“ [Za 11,8] = pozbyl jsem s nimi trpělivost [Heger]. Ve smyslu ztráceti odvahu, ochabovati, zoufati v Žd 12,5. Ve v. 3. překládají Kral. totéž řecké sloveso výrazem hynouti [sr. Mt 15,32; Mk 8,3], v Ga 6,9 slovesem oblevovati [Jb 5,17; Př 3,11n; Zj 3,19]. Žd 13,17 překládá Žilka: „S radostí a ne se vzdechy“. Ju 1,16 ve Škrabalově překladu: „Jsou to reptálové, nespokojení se svým osudem“ [podobně Žilka]. Jde o starocírkevní bludaře, kteří odporovali sborovému řádu [v. 11] a vzepřeli se úloze, kterou jim v církvi přidělil Bůh. Jsou nespokojeni s Bohem a jeho vedením.