Heslo
Střep, střepina
Střep, střepina, kus rozbité hliněné nádoby [Jb 2,8], obrazně o něčem bezcenném [Iz 45,9] nebo velmi suchém [Ž 22,16]. Př 26,28 praví, že „hořící rty“, t. j. rty, předstírající lásku a přátelství [Kral. „rtové protivní“] a zlé srdce jsou jako střep, na němž jsou stopy stříbra. O hrochovi [Kral. „slonovi“] se praví u Jb 41,21, že má na svém spodku ostré střepiny. Myslí se na ztvrdlou, vrásčitou kůži. Hrozný překládá: „Na svém spodku má ostré střepiny, jako mlátička se rozprostře do bláta“. S-y rozbitých nádob [ostraka] sloužily ve starověku i v Palestině ke psaní zpráv a potvrzení o dodávkách a pod. Takové s-y původu izraelského byly nalezeny na př. v Samaří a Betsemes.