Směle, smělost, smělý

Směle, smělost, smělý. České výrazy označují obyčejně důvěřivou, bezpečnou odvahu [Gn 34,25; Jb 41,1; Př 28,1; Ab 2,3], někdy až nerozvážnou odvážností [Př 14,16] a drzost [Joz 17,2]. Řecké parrésia znamená otevřenost, přímost [nejprve v řeči, mluvení bez obalu, zřejmě, Kral. *zjevně, J 7,13; 10,24; 11,14; Mk 8,32; „svobodně“, J 7,26; „se vší doufanlivostí“, Sk 28,31, Ef 6,19; „ve vší doufanlivé smělosti, F 1,20; „směle“ ve Sk 2,29 ve smyslu upřímně, bez okolků], nebojácnost [Sk 4,13.29.31, kde Kral. řecké parrésia překládají dvěma výrazy „udatnost a smělost“, „svobodně a směle“, „směle a svobodně“; Fm 1,8] ve všech okolnostech života. Tato nebojácnost byla získána „v Kristu“, takže i k Bohu smí věřící přistupovati „volně a s důvěrou“ [Kral. „máme smělost a přístup“, Ef 3,12]. Nebojácnost je tu spojena s pocity *svobody [sr. 2K 3,12], radostnosti a důvěřivé jistoty v uplatnění víry [Žd 4,16; sr. 10,19.35; 1J 2,28; 3,21; 4,17], jež se projevuje zvl. při modlitbě [1J 5,14, sr. Žd 4,16]. Podobný význam má sloveso parrésiazesthai = otevřeně, nebojácně, svobodně mluviti ve Sk 9,27.29; 13,46; 14,3; 18,26; 19,8; 26,26; Ef 6,20; 1Te 2,2.

Záměrně jiných sloves je užito ve 2K 10,1n [tharrein = počínati si sebevědomě, s vnitřní jistotou, tolmán = mít odvahu, počínat si resolutně], kde Pavel nejspíše naráží na své odpůrce, kteří tvrdili, že následuje mírného Krista jen tehdy, má-li proti sobě odvážné protivníky. Tu prý uhýbá a je bázlivý. Dovede se proti nim směle postaviti jen v dopisech. Pavel prosí, aby nemusel býti v tom smyslu smělý, až k nim přijde, protože nechce bojovat způsobem tělesným. – Ve 2Pt 2,10 se mluví o náboženských bludařích, kteří s opovážlivou smělostí [Kral. : „smělí, sobě se zalibující“] se rouhají tomu, co neznají, k vlastní záhubě.