Heslo
Sloup oblakový a ohnivý
Sloup oblakový a ohnivý. Ve vypravování o odchodu Izraelců z Egypta a jejich putování pouští je často zmínka o s-u oblakovém a ohnivém jako symbolu Boží přítomnosti a slávy [sr. Ex 40,34n; Nu 9,15]. Podle Ex 13,21 je Hospodin vedl za dne s-em oblakovým, za noci s-em ohnivým, a to po celou dobu jejich pobytu na poušti [Ex 13,22; 40,38; sr. Dt 1,33]. Jen jednou stál s. oblakový za nimi, a to tenkrát, když je Egypťané pronásledovali [Ex 14,19n.24], jinak je vždy předcházel. Když pak Izraelci někde tábořili, sestupoval s. oblakový ke dveřím stánku, kdykoli do něho Mojžíš vstupoval [Ex 33,8nn; Nu 11,25; 12,5.10; Dt 31,15, sr. Ex 19,9.16]. Vykladači SZ vidí určité rozpory v údajích SZ o oblakovém s-u a chtějí je přisuzovat různým „pramenům“. Upozorňují také na starověký zvyk nositi před postupujícím vojskem nebo karavanou velkou nádobu s hořícím dřevem, jehož kouř ve dne a záře v noci udávala směr pochodu. Ale bible vidí ve s-u oblakovém a ohnivém viditelný důkaz Boží přítomnosti, současně však prostředek, jenž tlumil zhoubnost Boží oslňující slávy. S-y jeruzalémského chrámu Šalomounova, jež snad byly obrovskými kadidlovými oltáři, mohly připomínat „sloup oblakový za dne“ a „ohnivý s. za noci“, jímž Hospodin předcházel svůj lid cestou z Egypta do země zaslíbené [bližší viz Bič II., 82].