Heslo
Svěřen, -ý, svěřiti, svěřovati
Svěřen, -ý, svěřiti, svěřovati. V NZ-ě jsou tak překládána slovesa pistûsthai [2Tm 3,14], paratithesthai [2Tm 2,2], podst. jméno parathéké [1Tm 6,20] a na ostatních místech sloveso pisteuein v akt. i passivu. Sloveso pistûsthai znamená býti učiněn jistým, hodnověrným, osvědčiti se věrným [sr. Ž 78,8.37], takže 2Tm 3,14 jest snad překládati: „Drž se pevně toho, čemu ses naučil a v čem ses osvědčil jako věrný“. Žilka však a jiní s ohledem na L 1,4 překládají: „Trvej v tom, čemu ses naučil a co ti bylo ověřeno“ [t. j. Písmem, sr. v. 15]. Škrabal a Hejčl překládají podobně: „O čem ses přesvědčil“. Řeckého paratithesthai [=něco u někoho složiti jako zástavu nebo do ochrany, sr. L 23,46; 1Pt 4,19; Sk 20,32] je užito ve 2Tm 2,2 o neporušeném, úplném předání toho, co Timoteus slyšel před mnohými svědky, věrným lidem, kteří budou schopni vyučovat, t. j. předávat to druhým. V tom smyslu jest rozuměti i 1Tm 6,20, kde je užito řeckého parathéké [= něco svěřeného do ochrany, zástava, depositum]. Timoteovi bylo svěřeno evangelium, jež měl pečlivě opatrovat jako vzácný poklad [sr. 1Tm 1,11n; 2Tm 1,14; Tt 1,3; 1Te 2,4; 1K 9,17]. Řecké pisteuein [= věřiti] může znamenat také svěřiti do ochrany, do správy [L 16,11; sr. Lv 6,2; Nu 4,16; Jb 34,13; Př 26,6], důvěrně se stýkati, svěřovati se. Podle J 2,24 se Ježíš nesvěřoval ani těm, kteří uvěřili v jeho mesiášství na základě zázraků. Věděl, že jejich víra je znetvořována představami o světském království Mesiášově a že by tedy ještě nedovedli pochopit na příklad to, že má jako Mesiáš zemříti. Také v pass. tvaru má jmenované řecké sloveso význam býti něčím nebo někým pověřen ke správě, opatrování pro někoho. Tak Pavel připomíná, že mu bylo svěřeno kázání [Tt 1,3], evangelium pro neobřezané [Ga 2,7; sr. 1Te 2,4; 1Tm 1,11], kázání [Tt 1,3]. Obdržel je jako „správu statku“ [Žilka; Kral. : úřad, 1K 9,17. Souček překládá: „Činím-li to však nedobrovolně (t. j. jako neuniknutelné životní povolání), jde tu jen o výkon svěřeného úřadu“]. Ř 3,2 mluví o přednostech Židů. Překladači se však liší v chápání řeckého slovesa, jež Kral. tlumočí výrazem svěřen. Škrabal překládá: „Především, že jim byly svěřeny Boží výroky“. Žilka však překládá: „Především tu, že došly ověření Boží výroky“.