Heslo
Stříhati, střihnouti, střižec
Stříhati, střihnouti, střižec, o stříhání ovcí, jež bylo dobou veselí a hodování [Gn 38,12n], neboť pro pěstitele ovcí znamenala totéž co pro rolníka žeň. Byla to slavnost náboženská. První ostříhaná vlna byla odevzdána svatyni [Dt 18,4]. Majitel ovcí docházel osobně i ke vzdáleným stádům, aby řídil stříž. Když Jákob chtěl utéci od Lábana, vybral si právě tu dobu, kdy Lában byl zaměstnán stříží ovcí na místě, jež bylo vzdáleno tři dny cesty [Gn 30,36 v překladu Hirschově: „Určil pak vzdálenost tří dnů mezi sebou a Jákobem“; 31,19nn]. Příbuzní se scházeli k této slavnosti, při níž se hojně pilo [1S 25,11.18.36; 2S 13,23nn]. – Stříhání vlasů na znamení smutku bylo Zákonem zakázáno [Lv 19,28; 21,5; Dt 14,1], nejspíše proto, že to byla podstatná složka v kultu Tammúzsko-Adonisovském [sr. Bič I., str. 165]. *Vlasy.