Heslo
Přesnice
Přesnice [podle přesných, t. j. přísně bez kvasu upravených chlebů, při tom požívaných], hebr. massót, slavnost přesnic, původně zemědělská složka jarní slavnosti *fáze [*pesach]. Zatím co fáze trvala jediný den [Dt 16,7], trvaly po celých sedm dní [Ex 23,15; Lv 23,5n; Dt 16,3.8; 2Pa 35,17]. Původně obě tyto slavnosti nikterak nesouvisely. P. byly patrně slavností, jíž Kananejci začínali žně. Izraelci po osídlení v Palestině ji historisovali v tom smyslu, že ji spojili se slavností fáze, jež připomínala útěk z Egypta [Ex 12,34.39]. Prvního dne slavností [patnáctého dne prvního měsíce, t. j. měsíce Nisan] musel být z domů odstraněn všechen kvas [Ex 12,15] a směl býti požíván jen nekvašený chléb [dnešní židovské macesy] na památku toho, že Izraelci při úniku z Egypta neměli času čekati na zkvašení chleba. Později bylo odstranění kvasu vykládáno jako symbolické odstranění všeho narušeného. Další podrobnosti u Biče II. 164-166.
V NZ je svátek p. připomenut na počátku vyprávění o posledních dnech Ježíšových [Mt 26,17; Mk 14,1.12; L 22,7] a ve Sk 12,3; 20,6 [kde však Kral. mají „po velikonoci“, Žilka: „po svátcích nekvašených chlebů“]. Na obřad tohoto svátku navazuje 1K 5,6-8, což vedlo některé z badatelů k přesvědčení, že 1K byl napsán kolem těchto svátků. Pavel tu kultické předpisy zduchovňuje a užívá jako obrazu pro mravní očistu. Je třeba odstraniti starý „kvas zlosti a nešlechetnosti“, mravní hniloby, a nahraditi jej „nekvašeným chlebem čistoty a pravdy“ [Žilka 1K 5,8]. Člověk, křesťan [nebo: církev] je podle tohoto obrazu těsto, hřích jsou kvasnice. Odstranění hříchů je přípravou nového těsta [Kral. : „zadělání“]. Nový život takto od hříchů očištěných je slavností; Kristus, jenž žádá, ale také umožňuje obnovení, je beránek velikonoční. *Kvas.