Heslo
Těsto
Těsto. Tak Kral. překládají tři různé hebr. výrazy: básék [= těsto, Ex 12,34.39; Jr 7,18; Oz 7,4], jež také v 2S 13,8 tlumočí výrazem mouka; míš'éret, jež ve skutečnosti znamená díži na zadělávání těsta [Ex 8,3; Dt 28,5]. Ex 12,34 překládá Karafiát přesněji: „Protož vzal lid těsto své, prve než zkysalo, obaliv díže své v šaty své, na ramena svá“. Konečně jde o výraz ‘arísá, jenž znamená nejspíše našrotovanou mouku [Nu 15,20n; Neh 10,37].
T. na chléb bylo zhotovováno z pšeničné a ječné mouky hnětením s vodou v mělkých, dřevěných dížích s přísadou soli, byla-li po ruce [sr. Lv 2,13]. Někdy se t. ihned peklo, zvláště pro účely kultické [nekvašené, přesné chleby, Gn 19,3], většinou však byl do t-a přidáván kvásek a čekalo se několik hodin, až t. nakynulo. První „těsto“ [šrot?] z nové úrody bylo obětováno Hospodinu a dáváno nepřímo kněžím [Nu 15,17-21, sr. Lv 23,13n].
Ap. Pavel označuje za prvotiny Izraele pravděpodobně ty, kteří byli vyvoleni a uvěřili v Krista; kvůli těmto prvotinám, jež patří Bohu [jsou tedy svaté], zachrání Bůh celého Izraele, jenž je v Ř 11,16 přirovnáván k t-u. V jiném smyslu užívá Pavel obrazu t-a, když chce vyslovit výstrahu před hříchem. I zbyteček *kvasu a kvašených těstovin může nakvasit celé t. Tak hřích jednotlivce ve sboru není soukromou záležitostí, ale je s to pokazit celou církev [1K 5,6; Ga 5,9].